DALŠÍ TÝDEN, PRVNÍ PLANÝ POPLACH A HOMER SIMPSON

Za poslední týden se toho moc neudálo – kromě zvykání si na porodní bedýnku (postupně ji ozkoušeli všichni členové rodiny), už měříme teplotu, pomalu přibývala porodní výbavička – kolem bedýnky se prostě hromadí spousta věcí, které zřejmě ani nevyužijeme, ale je lepší být připravený na všechno, atd. atd. Po oba víkendy jsme navštívily i Jessinku u rodičů – na velké hraní to sice nebylo, zato velké žebrání šlo oběma holčičkám na výbornou. V týdnu se u nás také objevil Vojta, který když Brandy viděl, smál se, že vypadá jako Homer Simpson – nejdřív mne to pobavilo, ale po chvilkovém pozorování jsem musela uznat, že na tom něco pravdy je. Kdyby se Branďule posadila k TV jak starý fotr (její oblíbený posed), tak skoro věřím, že by se jí na pupíku možná i plechovka piva udržela. No a víc se toho, kromě zajetých standardu – promítání, hospůdka, snad ani nedělo. Venčení je čím dál horší – v životě by mne nenapadlo jaká je to štreka na Náměstí Míru, kam to většinou máme tak za pět minut, teď tak 20 min.

Dnes ráno jsme nezvládli změřit teplotu – měřili jsme až kolem poledního. Brandy má obvykle nižší teplotu oproti jiným pejskům, a tak se u ní snížení teploty hůř odhaduje. Nebyla jsem si tedy jistá dnešními 36,8 st., navíc Brandy vůbec nejedla, párkrát zvracela, hnízdo přestavěla asi 5x a celý den byla taková nanicovatá. Počítali jsme už tedy skoro se vším, jenže ono to nenapapání bylo zřejmě způsobenou pouhou zmlsaností. Jakmile jsem začala připravovat maso na guláš, stepovala kolem mne, pomalu s tím panděrem i panáčkovala. Večer u televize, když vyvalila pupíčka, tak jsem nevěřila vlastním očím – ti rošťáci tam snad dělají kotrmelce. Pokud do zítřka neporodíme, tak se zítra pokusím to vzdouvající se bříško natočit.

Momentálně se tváří celkem v pohodě, tak uvidíme jaká nás čeká noc a zítřek. Pro jistotu jsem si ale už ustlala u porodní bedýnky.