Skip to content
London´s Brandy – chovatelská stanice
Menu
  • Novinky
    • ARCHIV 2021
    • ARCHIV 2017
    • ARCHIV 2016
    • ARCHIV 2015
    • ARCHIV 2014
    • ARCHIV 2013
    • ARCHIV 2012
    • ARCHIV 2011
    • ARCHIV 2010
    • ARCHIV 2009
  • O nás
  • O PLEMENI
  • HANNELI
    • FOTOGALERIE Hannelky
    • Agility výsledky
    • Flyball výsledky
    • Výstavy výsledky
  • VZPOMÍNÁME
    • BAILEYS
      • FOTOGALERIE Bailinky
      • Agility výsledky
      • Flyball výsledky
      • Výstavy výsledky
    • BRANDY
      • FOTOGALERIE Brandušky
      • Agility výsledky
      • Flyball výsledky
      • Výstavy výsledky
      • Coursing výsledky
  • ŠTĚŇÁTKA
  • ODCHOVY
    • A VRH
      • ARCHIE
      • ANGEL-A (Angie)
      • ABERDEEN (Deen)
      • ARWEN (Chilli)
      • AMELIE (Aimy)
      • ALBERT (Albi)
    • B VRH
      • BINGO
      • BAILEYS
      • BUGATTI
      • BENJAMIN
      • BOND
      • BUTCH
  • FOTOGALERIE
  • PSÍ SPORTY
    • AGILITY
      • Výsledky Hanneli
      • Výsledky Baileys
      • Výsledky Brandy
    • FLYBALL
      • Výsledky Hanneli
      • Výsledky Baileys
      • Výsledky Brandy
    • COURSING
      • Výsledky Brandy
    • VÝCVIK
  • OSTATNÍ
    • VÝLETY
    • VÝSTAVY
      • Výsledky Hanneli
      • Výsledky Baileys
      • Výsledky Brandy
Menu

RODINNÉ PUTOVÁNÍ ROUDNICÍ A BROZANY

5.3.201626.8.2020 by brandy

aneb takové malé pátrání po Tajemství rodu, které vymyslela ségra pro maminu k narozeninám. Kromě její zamilované Roudnice a domečku v Bezděkově, jsme všichni navštívili školu v Brozanech, kde byl mámy dědeček panem řídícím. Ujala se nás tu úžasná paní zástupkyně ředitelky, které za vše patří velký dík. A ani holčičky nepřišly zkrátka.

RoudniceABrozany2016006
RoudniceABrozany2016010
RoudniceABrozany2016016
RoudniceABrozany2016023
RoudniceABrozany2016024
RoudniceABrozany2016026
RoudniceABrozany2016027
RoudniceABrozany2016035
RoudniceABrozany2016049
RoudniceABrozany2016051

Tato před maminkou přísně utajovaná akce byla naplánovaná sestřičkou, která už nějaký čas na mamině vyzvídala informace o našem rodu, o jejím dětství apod. Dokonce se jí podařilo zajistit i prohlídku školy, kde mámin dědeček dříve učil – to bylo to hlavní překvapení. Tatík se kupodivu neprokecl, takže to bylo opravdu veliké překvapení. Mamina si původně myslela, že ji vezeme na výlet na Konopiště, jenže po chvilce začala v autě řešit, že Konopiště je přece na jih a my jedeme na sever. 😀 V tu chvíli jí hlavou bleskla její milovaná Roudnice. Já se jen smála, nic jsem neprozradila, ale jí už to bylo stejně jasné.

V Roudnici jsme si prošli všichni náměstí, podívali se na dům, kde míval druhý maminčin dědeček vyhlášenou cukrárnu (z jeho receptů dodnes čerpám v době vánočních svátků), pak jsme popojeli do roudnické části Bezděkov, kam mamina jezdívala za babičkou do úžasného domečku nad dráhou – jedná se o Zeyerovu vilu, kterou navrhl, postavil  a i zde žil Jan Zeyer, bratr slavného básníka Julia Zeyera, a jehož obraz dodnes zdobí čelní stěnu domu (na obraze jsou architektova dítka) – podle maminčiných vzpomínek byl obraz původně uvnitř, ale právě maminy maminka a babička ho umístily ven, kde zůstal dodnes. Dům byl zařazen mezi roudnické památky a je nádherný – aktuálně zrovna na prodej. Mamina tu zamačkávala slzu dojetí, já si zase představovala pěkný parkur na velké zahrádce a flyballovou dráhu na fotbalovém hřišti za domem – škoda, no. Za domečkem jsme se vydali po schodech dolů k Labi, kde byly konečně vypuštěny holčičky. Kachýnek si ani nevšimly a jen tu lítaly jak dvě třeštidla. Já s tatínkem jsme se pak auty vrátili zpět na náměstí, Pétě a mámě jsem záviděla procházku kolem Labe k náměstí, kde jsme si dali oběd v Zámecké restauraci (moje představy o zámecké restauraci jsou trochu jiné a stejně tak o boršči, který chutnal jako výborná zelňačka) a konečně jsme tu mamině popřáli a předali dary k těm narozeninám.

Po obědě jsme opět naskákali do aut a vyrazili za hlavní překvápkem, do brozanské základní školy (tady jsem se tedy dost bála o autíčko, protože se to tu dost černalo…). Maminka školu našla střelhbitě, ale nějak jí nesedělo její umístění, protože měla sousedit s farou. Sháněla tedy postarší domorodce, jestli by jí neporadili. Nakonec se jí podařilo ulovit bývalou ředitelku školy, která pamatovala nejen jejího dědečka, ale i tatínka se strejdou, takže jsme ji od jejího vyprávění nemohli odtrhnout na prohlídku školy. Paní zástupkyně nás přijala v ředitelně, podařila se jí v archivu objevit jedna stará třídní kniha z doby, kdy tu řediteloval (pan řídící) dědeček. Škoda, že se nezdařilo dohledat knihu o tři roky zpět (vše je již uloženo snad v lovosickém archivu), protože tam by se mezi žáčky objevil i mámin tatínek, na jehož potupný první školní den zavzpomínala máma. Bylo to moc milé setkání a na závěr jsme obdrželi pozvání na červnové oslavy 100. výročí založení školy (díky tomu a historii školy právě Péťa přišla na paní zástupkyni, co se náš ochotně ujala). Škola původně opravdu sousedila s protější farou a oboje dodnes stojí – školička klasická krásná, opravená budova, ale fara v dezolátním stavu, údajně tu prý teď zemědělci skladují brambory a město nemá zájem o renovaci fary. :o( Já jsem s klukama nevydržela úplně do konce – starosti o auto a holčičky v něm mě tedy vylákaly společně s dvojčátkama (ti už se chudáci dost nudili, ale celou dobu byli strašně hodní) ven. Než jsme vyvenčili, už se řítil i zbytek rodinky s dojatou maminou.

Rodičovstvo s klukama pak vyrazilo ku Praze, já jsem si s Péťou udělala ještě malý výlet k Manicům pro nový box 😀 a hurá zpět do Prahy nacpat si pupek chlebíčkama, dortíkem atd. atd. Péťa na mě zkoušela svoje obvyklé „Pojď se mnou na Hrad“ – jako obvykle dostala košem, nejsem cvok, ale podařilo se jí ukecat mámu… Jen ať si to holky užijou. Přidal se k nim i Kuba, já frčela domů koukat na České lvy, no a táta s Daníčkem čučeli na fotbal. Musím říct, že to byl docela fajn den – jen to chce příště líp promyslet, protože jsme furt někde popojížděli, místo abychom si všechno pěkně prošli pěšky. Já teď taky zkusím trochu zapátrat po historii a uvidíme, co se ještě nedozvíme (strýček google už některá další tajemství odhalil – pomalu se propracováváme do Německa a Polska :-D).

© 2025 London´s Brandy – chovatelská stanice | Powered by Superbs Personal Blog theme