Ve sváteční den 28.10.2009 jsme se s Branďulí vypravily na dlouho očekávané Hloubětínské dvojzkoušky v Kyjích. Málem jsme nikam nešly, protože panička jakožto blondýna opět zaperlila. Zhruba měsíc jsem žila tím, že jdeme do Kyjí na zkoušky, ale tak trochu jsem zapomněla vyplnit a odeslat přihlášku. Naštěstí Aneta a její pudličky vyrazily do Kyjí včas, a tak nám zavolaly, že přejímka A1 je až kolem 11. hodiny a je málo účastníků, takže se můžeme přihlásit na místě. Sice se nám z vyhřátých pelíšků moc nechtělo, ale nakonec jsme jely – času bylo ještě dost a díky výborné navigátorce Zuzce jsme dokonce na první pokus dojely na místo. A vůbec jsme nelitovaly.

Dvě diskvalifikace nás už jen tak nerozhodí. Oba disky, ale byly kvůli těm našim utrápeným zónovkám. Poprvé jsem Branďuli moc hlídala, takže jsem pak nestíhala se přesměrovat na další překážku (ale ta zóna za to stála) a jak už to u nás bývá zvykem, Branďolita si tam prostě lupla jednu navíc. Druhý disk byl proto, že Branďule seskočila z půlky houpačky a snad až na tuhle jedinou chybičku bysme doběhly bez problémů, jenže já si chtěla tu houpačku opravit, tak jsme se diskly úmyslně. Ale to vůbec nevadí, alespoň jsme s Brandy poznaly nový přírůstek do rodiny Venduly a Iranka, a to 3měsíčního borderáčka Arta. Jakožto zdatná babička 6 teriérů se přece jednoho malého teriérka nezaleknu, a tak jsem si užila i chvilkové hlídání tohoto malého rošťáka. Artík je moc krásný, ale děsný divoch. Klobouk dolů před Irankem, že to s ním může vydržet. Zatímco já jsem si užívala Arta, tak Branduše jako vždy řádila s Hill – ty dvě holky se zbožňujou.