CRAZY CUP 2016

 

Večer před turnajem se holčičky, tedy hlavně Brandy, rozhodly posilnit se na akci. Branduška opět vyštrachala veškerý tříděný odpad – vždycky doufá, že se tam najde nějaký drobeček nebo něco k vylízání. Začíná se to stávat pravidlem – ale když pak vidím ty jejich svatouškovské výrazy, mám co dělat, abych nevybuchla smíchy. Ráno vyrážím se Sebou, sice psal, že bude mít zpoždění, ale dorazil přesně ve chvíli, kdy jsem naložila auto. Bailinka ho náležitě přivítala svým hysterickým „ňafňafňafňafňafňafňafňaf“, kdekdo by se lekl,. Ve chvíli, kdy Seba promluvil, došlo jí, že je to Seba a byla radostí bez sebe. 😀 Na místo jsme dorazili poměrně brzy, takže se nám podařilo uzmout parádní místo pod stromy pro altán, pejsky, Quechuu i bazének.

 

Sobotní Runneři – Speed Trial, 3×3 běhy, mezní čas 17,87 s (náš vstupní čas se zařadil na 3. místo)
Tentokrát začínali Runneři v sestavě Jerome-Afra-Sandy-Baileys (konečně máme Jeromka zpátky). Na začátku se Kája špatně dohodla se Sebou kvůli zkušebnímu startu, takže hned na úvod malý rozbroj (a nebyl jediný za ten víkend). První běh jsme pojali spíš tréninkově na srovnání střídaček. Seba měl velký start (hlavně, že odmítl zkušební), Petra a Aneta mínusy, já vběhl. Kousek jsem si teda couvla. Druhý běh Seba mínus, ostatní OK, vběhl a OK (sláva, konečně jsem vychytala střídačky, snad). Počítal se nám až poslední běh. Škoda zrovna Anetiny střídačky 0,24 s, protože start byl 0,04 a já s Péťou OKy a čas 18,61 s. Bailinka opět zběsilá, pobavila jsem Piráty vedle parkuru, když mi Bailinka skočila drápkama přímo do ksichtu, myslela jsem, že mi vydrápla snad oko nebo minimálně čočku. Dorazila mě pak v bazénku, když se cachtala, začala do něj najednou čurdit, čuňátko. Bazének tím znehodnotila, což ale všichni nevěděli, takže Péťa si tam pak chladila ve vedru pivečko a někdo si tam ráchal nožky, jiný zase myl ruce…., jen mytí broskví jsem zatrhla. 😀 Do druhého rozběhu jsme zkusili nasadit místo Jeromka Fleur – vyhla už u odběhu a pak i v prvním běhu. Péťa už je ovšem zkušený machr, takže i tak dala na Fleur (která se pak vrací na dráhu) OK, prostě mistrovský kousek. Ve druhém se Fleurka na dráhu trefila, ale měla větší start 0,22 s, Afrička 0,15, Sandy s Bailinkou OKy. Čekali jsme nějaký slušný čas, ale naskočila nám 19,16 s, takže nic moc. Podle časů hodně zpomalila Afra, která běhala stejné časy jako Bailinka. Poslední opět Fleurka vyhla. Kvůli Afričce jsme do posledního rozběhu zkusili jako na minulém turnaji Fleur-Jerome-Sandy-Baileys. Seba měl ale první střídačka 0,50 s, Sandy 0,19 a já chybu (Bailinka zase zrychluje). Druhý už Seba stáhl na 0,27, Bailinka opět O,13 s a čas pod 4,90. Posledním časem jsme si konečně vylepšili čas, ale jen o 0,01 s. Škoda Sebovy střídačky 0,28, jinak bysme měli čistý čas 18,27. Do druhého dne postupujeme z 3. místa s nejlepším časem 18,60 s.

 

Sobotní Jumpeři – Speed Trial, 3×4 běhy, mezní čas 18,52 s (náš vstupní čas se zařadil na 1. místo)
Bowie na turnaji nebyla, neměli jsme tedy střídání Noisy. Jumpeři tentokrát nastupovali s velikými obavami, protože Blaženka začala na tréninku vyhýbat na Pepinu. Blaženka to ale zvládla bravurně, Lucka sice nechávala mezeru, ale hlavně, že nevyhýbala, jen v jednom běhu lovila míček. Ve druhém chybný start a Noisa chybku, Branduška si stále střihala OKy. Čas jsme si udělali až posledním během a střídačkami start 0,01, odvážná Blaženka s Luckou měli vběhl, OK a 0,13 (sakra, co to je? S oběma holkama mám první den buď CH, OK, vběhl anebo 0,13 :-D), čas 19,53. Do druhého rozběhu nastoupila Abby, která nechtěla přinést míček, Noisa ho pro změnu lovila. Ve druhém vyhla Blaženka na Pepinu (tentokrát to byl OK, odvážnost Lucky se přestala vyplácet). Abby opět bojovala s míčkem. Třetí jsem si myslela, že tam Lucka dá po vyhnutí mezeru, ale zase lupla OKa, takže Blaženka běžela opět mimo. V posledním rozběhu běhala taky Abby, já si s Branduškou dala jen odběh pro radost, protože dost hřmělo, tak abych vyzkoušela, jestli vůbec poběží. Běžela, fuj to jsem si oddychla. Kdo ale neběžel, byla Bláža,  vyhla poslední běh, ale je fakt, že Pepina šla proti Bláže, i když jí tam Lucka chtěla pustit až po proběhnutí. Šla do toho prostě natvrdo. Moc se mi nelíbilo, jak se pak holky pustily do chudáka Hanky. Budeme muset na Pepině i Blaženě zapracovat, vymyslet novou sestavu (poslední pejsek, který to ještě nezkoušel je vlastně už jen Branduška…). Dusit se ale navzájem mezi sebou, to je fakt sprostý, copak se tam na Blaženu cení Hanka?! Čtvrtý rozběh přišla hrozná bouřka, průtrž s vichrem. Došlo mi, že mám pootevřený stan, stejně tak i Aneta, rychle jsme tedy běžely stany zavřít – Aneta měla pláštěnku, já půjčený deštník (nepromokavé věci jsem měla totiž v autě). Když mě vichr s deštníkem několikrát málem odnesl a nakonec polámal celý deštník, vykašlala jsem se na něj a běžela hold v dešti. Do stanu naštěstí nenapršelo, já ale byla mokrá jak myš. Pak jsme se schovávali v altánu, ale najednou zahlásili, že jdeme běhat, pak náš běh zrušili kvůli počasí a najednou hlásí, že přece jen jdeme běhat – blázinec na kolečkách. Běhat šla zrovna Branduška. Pořád hřmělo, nevěděla jsem co na to Brandy – na dráhu se nechala skoro odvláčet, ale zlato moje hrdinský jen stála na dráze, viděla box, začala štěkat a běžela tak jako normálně. Blaženka dál vyhýbala, musela tedy opravovat, čas nový žádný. Do dalšího dne jsme šli z 5. místa s nejlepším časem 19,53 (jediné dva doběhnuté běhy).
Mezi jednotlivým rozběhy a obědem jsme měli dlouhatánskou pauzu, šla jsem si tedy postavit stan. Zrovna při stavění stanu párkrát zahrmělo, takže Branduška začala hrozně stresovat a prudit vedle holky, které už měly stan téměř postavený. Měla jsem chuť jí zakroutit krkem – kdyby prudila aspoň někoho jinýho… Když jsem měla postaveno, musela jsem si s holčičkama aspoň na chviličku zalézt, aby se Branďulka uklidnila (zase jsem málem vytuhla). Když se doběhalo, bylo sice už po dešti, ale já byla pořád mokrá jak myš po té záchraně stanu a běhání v chcanci. Trochu jsem tedy uvažovala, že se zúčastním tradičního crazycupského FlyRacu – po namydleném igelitu dojet vypít pivo dlouhým brčkem, pak na box pro míček a zpátky, kde se štafeta předala dalšímu. takhle se prostřídají tři lidi. Nakonec se ale do FlyRacu přihlásila Lucka, Martin a Martina. Martin je přítel Petry – chlapík co nerad prohrává a Martina je Petry kolegyňka z práce, která nás na turnaj přijela podpořit. Moc šikovné známé ta Petra má. 😀 Na dráhu tahle partička nastupovala až ke konci, měla tedy šanci trochu omrknout taktiku – vyplatila se a ještě se stihli pomstít za všechny závodníky Týně, která každého kropila vodou (viz video). Sice za to měli připsané nějaké trestné body, ale i tak se tento tým FUNatic Chaotic (název pochází od vyděšeně chaotické Lenky a Aleny :-D) umístil na krásném 3. místě. Zasloužili by i nějaké body ubrat, protože při cestě zpět se nám zranila Lucka – v igelitu byla díra, kam jí zajel prst, málem si ho vykloubila, ale snad je všechno v pořádku, nateklý byl ale pěkně. Moc tedy gratulujeme. Večer se sedělo, kecalo, pilo – někteří pili velmi vydatně a dozvěděli jsme se hromadu nových drbů (některé jsem snad radši ani nepotřebovala vědět). Sedánek jsme rozpustili kolem půl dvanácté – opět se blížila bouřka, tak jsme šli raději rychle bydlet, než to přijde – a že to přišlo. Brandy byla ale naštěstí tak unavená, že to ani neřešila. Unavené byly asi obě, protože jsem tentokrát nemusela ani bojovat o svoje místo na karimámě. 😀

 

Nedělní Jumpeři – Double Elimination na 3 vítězné běhy (startujeme z 5. místa)
x Lavina Gama ve složení Pepina-Blažena-Noisy-Brandy 2:3
Do rozběhů jdeme ze 4. místa a ve třetím běhu. Nasazujeme Brandy. Blaženka s Luckou pro jistotu startují z 5 metrů jako já s Branduškou a Lucka nechává Pepinu proběhnout, teprve pak vypouští. V prvním běhu nás porazili časově – když jsem vypouštěla Brandušku, měli už vedle náskok skoro půlku dráhy, takže ani OKem jsem to už nezachránila. Ve druhém a třetím běhu vedle chybují, takže jsem mohla vypouštět na jistotu já i Alena. V tu chvíli mě do bezvědomí naštvala Alena, která po mém vypuštění na jistotu, na mě houkla „Káťo, na jistotu, ne OK“. Trochu jsem bouchla přímo na dráze, že nejsem blbá, pak jsem se jen modlila, aby mi na tabuli ukázali pořádnou střídačku – taky že ukázali, měla jsem 0,27 a v posledním 0,33 s. (s Alenou jsme ti to pak vysvětlily v altánu). Branduška běhala krásně. Čtvrtý běh nás dali opět časově, Blaženka musela střídat kolem 0,50 kvůli Pepině a z druhé strany to pro jistotu šéfovala ještě Kája. V posledním dala Alena bohužel chybu, takže Lavina dobíhala na jistotu. Zrovna bysme měli hezký čas i s Blaženky velkou střídačkou.
x Too x-Treme ve složení Pepina-Blažena-Noisy-Brandy 3:1
Strašný zmatek. První jsme projeli, protože Noisa pustila míček a vyhla první překážku. Já stála skoro u brány s Branduškou v náručí, abych pomáhala Blažence – křičela jsem i jsem s ní běžela. Od rozhodčí jsem dostala napomenutí, že navádím na dráhu, musela jsem si tedy dávat pozor, abych se u toho nehýbala, hold jsem tedy jen křičela jak tur, přišlo mi, že Pepina se zklidnila. Druhý běh jsme vyhráli a třetí oba starťáci mínus, pak nám tam zapípaly další dvě chyby (mně a Lucce), jenže vedle taky měli tři chyby. Zběsile jsme tedy opravovali. Kája tam chudák mezi námi lítala jak nudle v bandě – musela korigovat Pepinu, pak Blážu a nakonec i mě, abych stála vpravo a nepřekážela. Xtremové se na opravy úplně vybodli, já pořád slyšela, jak někde řve „pusť tam Máju“, vůbec jsem nechápala, proč Máju, když ta tu s námi není – nějak mi nedošlo, že to řve kapitánků Xtremů na svůj tým, aby opravovali. Nicméně kapitánka je k opravám nedonutila, že prý to nemá cenu, bylo mi jí skoro líto – oba týmy jsme měly tři chyby, ale oni to úplně zbytečně vzdali, zatímco my opravovali jak diví. Běh jsme tedy vyhráli jen díky náhodě.
x Lavina Gama ve složení Pepina-Blažena-Noisy-Brandy 3:1
Nastupovala Branduška s tím, že kdyby se jí časy přehouply přes 6 s, nastoupí Abbynka, jenže ta zase nějak zlobila s míčkem. Naštěstí Brandy, o které jsem si myslela, že v neděli při takovém záhulu bude pomalejší, si vyšvihla časy 5,45, 5,63, 5,49 a 5,59!!! Byla jsem neskutečně pyšná na tu svoji babušku. První běh jsem dala OK, ale myslím, že to muselo být vběhl, alespoň podle toho, jak jsem měla stažený zadek. Ve druhém chybovali, takže jsem mohla pustit v klídku, třetí nám natrhli zadek časově a poslední jsme je o kousíček dali my. V tuhle chvíli už jsme měli bednu jistou (jen nás tedy mrzelo, že zrovna my museli vyřadit Lavinu).
x DogDragons 3 ve složení Pepina-Blažena-Noisy-Abby/Brandy 2:3
Umístění už jsme měli jisté, takže nastoupila Abby. Káje jsem sice dala instrukce co dělat s Blaženkou, ale Blažoutek stejně vyhla a ještě lovila míček. Šly jsme tedy s Branduškou blíž k bráně a řvala jsem aspoň tak za hrazením a už to klaplo (to asi Brandušky kouzlo osobnosti, možná se Blaženka v její blízkosti cítí bezpečně :-D) a 2x za sebou jsme vyhráli. Na poslední běh jsme vystřídali Abby za Brandušku (Abby začala mít hrozné časy). Bohužel v tomhle běhu klapl jen start, ostatní jsme měli veliké střídačky, takže to na vítězství nestačilo. Brandy překvapila – musela toho mít plné kecky a stejně si dala čas 5,56 s. Dragoni nás vyřadili, ale my i tak skončili na parádním 3. místě.
Nedělní Runneři – Double Elimination na 3 vítězné běhy (startujeme z 3. místa)
x Špica Hópači ve složení Fleur-Afra-Sandy-Baileys 3:0
Tedy, postupovat z třetího místa není vůbec špatné. Nastupujeme sice proti týmu na 2. místě, časově by nás asi rozdrtili, takže moc nechápeme, proč jim vždycky třetí pes chybuje. Já a Aneta tedy můžeme pouštět na jistotu. Ve třetím běhu to trochu zdramatizovala Afrička, které míček vystřelil pod box, takže jí to vyhodilo z první překážky, ale vedle opět chybka, Bailinku jsem tedy rychle lupla na OK a rychle ji stahovala k sobě, aby se náhodou nevydala za Afričkou na opravu. Oprava se povedla, takže naše výhra. Seba pak zprudil Petru za to, jak s Afričkou opravovala, místo aby ji pochválil, ještě ji zprudil, zasloužil by na zadek.
x Black Pirates ve složení Jerome/Fleur-Afra/Jerome-Sandy-Baileys 0:3
Zase zběsilost tentokrát po italsku. Piráti šli z prvního místa s nejrychlejším časem. Protože jsme šli na červené dráze, nastoupil Jeromek. První jsme projeli časem. Ve druhém dala Petra chybu a Afrička zpomalila,  Seba se rozhodl tedy Afričku vyměnit. Fleurka ale udělala velký oblouček od boxu a Seba jak ji neviděl, tak mu vyšla střídačka na 0,50 s. :o( Kdyby tam zůstala Afrička, vyšlo by to časově možná líp. Trochu tedy chápu, že Petra vybouchla, že ji vystřídal a pak to sám posral.. S Sebou pak předvedli pekelnou scénku, kterou slyšeli snad všichni flyballáci, snažili jsme se je trochu krotit, ale tihle dva Taliáni, když se do sebe pustí, tak je nikdo nezastaví. Naštěstí jsme už v tu chvíli měli bednu jistou, takže zbytečná scéna. S Petrou jsme si to pak ještě vyříkaly po zprávách, se Sebu ještě v autě. Ti dva by měli být od sebe odděleni…
x Špica Hópači ve složení Fleur/Jerome-Afra-Sandy-Baileys 0:3
Nestihla jsem si zapsat zápisky, protože jsme šli okamžitě po Jumperech. Vím tedy jen, že první jsme prohráli kvůli mé chybě :o( , ve druhém Fleurka opět vyhla, takže byla vyměněna za Jeromka, ale natrhli nám zadek s časem. Celkově jsme se tedy konečně umístili na 3. místě – to bylo radosti. 😀

 

Konečně jsme prolomili ledy a oba týmy si z napjatého Crazy Cupu (napjatého nejen co se výsledků a počasí týče…) dovezly bronzové pohárky. Další úspěch jsme zaznamenaly ve FlyRacu – též bronz. Malé zastoupení jsme měli i ve veteránech. Trikolory Forever (Easy od Aleny a Bree od Rebelů) – 2. místo. Příště snad proběhne v týmu pořádná domluva, aby náš FUNatický veteránek Denny nezůstal na ocet… Myslím, že to mrzelo hlavně Anetu, která se pak pokoušela domluvit s RUPákama, ale už je bohužel nevzali. Přitom mohl být krásný FUNatický tým. Tak snad poučení pro příště. Všem oceněným moc gratulujeme, děkujeme za skvělé výkony, podporu a samozřejmě i velký dík nabíječkám Hance a Petře (tentokrát to neměly vůbec lehké – úspěšně zmákly i hektickou trojopravu 😀 Pochválit musím samozřejmě i obě holčičky, vlastně všechny pejsky, jak to pěkně zvládly v úmorném vedru a později v bouřce. Ale hlavně musím pochválit i sebe za víkendovou statistiku – cca 23 OKů s holčičkami a tentokrát jen tři chyby, s Bailinkou se nám začíná konečně dařit (ale pořád potřebuju mít hlášené její časy, abych se přizpůsobila na dráze). Haleluja! Všechny fotky z víkendu najdete zde a děkujeme za ně především Kačce Skalkové. 😉 Fotky s poháry jsem fotila já – Jumperům bohužel na fotkách chybí Pepina, ale to snad příště napravíme. No a taky doufám, že příště se už nikdo s nikým hádat nebude a budeme na sebe všichni hodnější, protože to přece děláme všechno kvůli těm našim čtyřnožkám, tak proč se zbytečně nervovat a stresovat…. (i když ty poháry jsou moc milá odměna).