Tak jako každý rok i letos jsme se rozhodli zmizet před Silvestrem z Prahy. Většinou si vybíráme nějakou chaloupku o samotě anebo malinkatou vesničku. To jsem dodržela i letos, ale bohužel jsem si neuvědomila, že Českosaské Švýcarsko bude plné rozjuchaných Němců a ti budou řádit jak utržení ze řetězu. Ale pěkně popořádku.

Letošní Vánoce jsme strávili natřikrát, ale ten hlavní, nejdůležitější večer jsme strávili na Vysočině, protože jsme byli všichni strašně zvědaví, co budou malí Čoudci říkat na vánoční stromeček, světýlka a hlavně dárečky. No a protože rod Součků je poměrně dost veliký sešlo se nás u stromku hned několik rodin, dva pejskové a tři malí caparti.

Před nedávnem jsme se s páníčkem rozhodli, že bychom si mohli taky někdy trochu vyhodit z kopýtka a udělat si prodloužený romantický výlet jen ve třech. Do poslední chvíle nebylo jisté, jestli to vůbec vyjde, ale nakonec se zadařilo a ve čtvrtek večer jsme konečně vyrazili směr Adršpach.

V listopadu k nám dvakrát zavítala moje ségra s dvojčátkama. Kluci jsou už pořádná éra a s Brandy se dělí i o své milované piškůtky.

Zní to neuvěřitelně, ale Branduška slavila 5. narozeniny – strašné jak ten čas letí, nedávno byla ještě štěňátko!