Hned na druhý den, tedy 27.10., jsme měli naplánováno setkání s Aiminky štěňátky v Kinského zahradě. Nejdříve jsme se tu potkali s Bee, Arthurem a jejich paničkami. Beebula s sebou na setkání vzal i svého domácího parťáka jacka Spika. Setkání to bylo bouřlivé a myslím, že všichni návštěvníci Kinského zahrady i Petřína nevěřili vlastním očím, když se proti nim řítila šestihlavá flekatá saň, někteří jen tak tak stíhali skákat do strany, aby jim cestu uvolnili. Jediní, kteří se trošku vymykali flekatému řádění, byli Spike a Brandy. Branduška totiž ještě hodně moc voněla po hárání a chudák Spike se zamiloval a celou vycházku se od ní nemohl odtrhnout. Ke konci vycházky se k nám na chvilku přidala i Anitka s páníčkem. Musím přiznat, že už jsem skoro zapomněla jaké to je mít tolik divochů pohromadě. Nicméně všichni spolu vycházeli dobře, krev sice tekla, ale jen z právě probíhajícího přezubování.
Ještě ten večer jsme se v naší oblíbené Grébovce potkali s naším Archiem. Měli jsme alespoň příležitost si konečně prohlédnout dlouho rekonstruovanou, umělou jeskyni o čtyřech patrech. Nejdřív jsme trochu litovali, že už je tma, ale ve tmě měla jeskyně svoje kouzlo. Odsud jsme se plynule přesunuli k nám domů, kde páníčkové nejen bohatě pohovořili, pojedli a popili, ale hafani se ještě před spánkem pořádně vyblbli. Teda holky toho měly za celý den plné zuby, jenže Archie byl jako vždy plný energie, tak měly holčičky smůlu.
AIMINKY GALERIE
BEEBULOVA GALERIE