Chtěla jsem ho naučit uz dlouho, protože Branduška by se občas stydět měla (např. za žebrání apod.), jenže jsem pořád nemohla přijít jak ji donutit dát pacinku přes očičko. Rady jako gumičku přes ucho, papírek přes oko u nás fakt nezabíraly a způsobily spíš to, že Branduška naopak zkoprněla a zůstala stát jak přikovaná. Tak jsem to jednoho dne zkusila se šátečkem, no a k mému překvapení to fungovalo a za dva dny jsme už ani šátek nepotřebovaly. Teď už Brandy Styď se mrská na obě očička i bez šátku a téměř na jakýkoliv povel. Škoda, uznejte sami, ten šátek jí přece ale sluší.