HAPPY MÍČEK 2012

Na turnaj jsme opět přifrčeli už v pátek. Naše Rebelíky jsme málem nenašli – hledali jsme totiž jeden altán od Colemana, jenže to jsme ještě nevěděli, že rebelský inventář se rozrostl o nový altán. Takže  radost veliká, ale jen dočasná.

Hned po ránu nás čekala pořádná bouřka – naštěstí flyball je flyball, a tak se Brandy nenechala rozhodit a běhala moc hezky (bez chybiček, jako vždy). V sobotu se nám moc nedařilo a do nedělních závodů jsme postupovali s nejlepším časem 20,06 s  z 5. místa. Protože bylo celý den pořádné vedro (vydrželi jsme snad jen díky Líziným Chytrým ručníkům a pejskové díky naplněné kádi u kohoutku), vydali jsme se po sobotních bězích k rybníku Barbora – moc jsme neodhadli situaci, protože tu byla hlava na hlavě, ale nakonec se nám všem podařilo najít pěkné místečko téměř o samotě, kde jsme smečku vypustili. Pejskové si pořádně zaplavčili, zpět v táboře jsme si dali dobrou baštu, popilo se a šlo se spát. Během noci přišla pekelná bouřka. Asi ve 2 ráno nás vzbudila šílená vichřice – já a Petra Švábenská jsme se shodly, že to snad bylo tornádo. Když jsme vyběhli ze stanů bylo už pozdě – jeden altán rozbitý, druhý poškozený. Rychle jsme poschovávali vše, co zbylo, přitloukli stany.  Do toho všeho se pořádně blýskalo a zanedlouho přišla pořádná bouřka i k nám. Branďulka překvapila – pejskové z jiných stanů vyli, utíkali a Branďulátko spokojeně spinkalo. Neuvěřitelné! Další tajfun se dostavil kolem 4. hodiny ranní. Rebelové tentokrát bez újmy (nebylo už co zničit), ale zato to odnesli další altány.  Noc byla tedy pořádně krušná.

Ráno, ochuzeni o nový altán, jsme se dozvěděli jaké škody v noci vichřice napáchala – nějaké altány a věci se dokonce našly na nedalekém poli. Nutno ale říct, že po nočních zážitcích nás ten den čekalo příjemné počasí na běhání. V dopoledních bězích se nám podařilo porazit Hop Trop Panthers a Alea – Tým naděje. Odpoledne jsme už takové štěstí neměli. Prohráli jsme s Kosatkami 1 a Alea – Tým naděje nám vrátila dopolední prohru. Umístili jsme se tedy na krásném třetím místě – myslím, že s tím nikdo moc nepočítal.

Pro Rebely byl tento víkend mimořádně úspěšný. Myslím, že to bylo poprvé, co všechna tři rebelská družstva stanula na stupních vítězů. The Rebels III. se totiž v 5. divizi umístili taktéž na 3. místě a The Rebels I. zazářili ve 2. divizi s krásnými časy pod 18 s, jejich novým rekordem  je tedy čas 17,74 s, a to chyběla Babetka a Moly. Takže příště se jistě máme na co těšit a pevně věříme, že tentokrát nastoupí v 1. divizi. Při vyhlašování vítězů byl po každém týmu požadován pokřik družstva. Do tohoto turnaje jsme žádný pokřik ani jinou tradici neměli, ale vzhledem k předchozímu večeru, jsme zvolili „čelní potlesk“ autorky Kačky Skalkové. Ostatní závodníci moc nechápali – zřejmě budeme mít, co vysvětlovat, ale pevně věřím, že se ujme i v příštích závodech.

Všem Rebelíkům děkujeme za parádní víkend a milou společnost, ostatním družstvům za výpomoc při  noční záchraně věcí, nabíječce Petře za nabíjení a organizátorům za super závody.