Skip to content
London´s Brandy – chovatelská stanice
Menu
  • Novinky
    • ARCHIV 2021
    • ARCHIV 2017
    • ARCHIV 2016
    • ARCHIV 2015
    • ARCHIV 2014
    • ARCHIV 2013
    • ARCHIV 2012
    • ARCHIV 2011
    • ARCHIV 2010
    • ARCHIV 2009
  • O nás
  • O PLEMENI
  • HANNELI
    • FOTOGALERIE Hannelky
    • Agility výsledky
    • Flyball výsledky
    • Výstavy výsledky
  • VZPOMÍNÁME
    • BAILEYS
      • FOTOGALERIE Bailinky
      • Agility výsledky
      • Flyball výsledky
      • Výstavy výsledky
    • BRANDY
      • FOTOGALERIE Brandušky
      • Agility výsledky
      • Flyball výsledky
      • Výstavy výsledky
      • Coursing výsledky
  • ŠTĚŇÁTKA
  • ODCHOVY
    • A VRH
      • ARCHIE
      • ANGEL-A (Angie)
      • ABERDEEN (Deen)
      • ARWEN (Chilli)
      • AMELIE (Aimy)
      • ALBERT (Albi)
    • B VRH
      • BINGO
      • BAILEYS
      • BUGATTI
      • BENJAMIN
      • BOND
      • BUTCH
  • FOTOGALERIE
  • PSÍ SPORTY
    • AGILITY
      • Výsledky Hanneli
      • Výsledky Baileys
      • Výsledky Brandy
    • FLYBALL
      • Výsledky Hanneli
      • Výsledky Baileys
      • Výsledky Brandy
    • COURSING
      • Výsledky Brandy
    • VÝCVIK
  • OSTATNÍ
    • VÝLETY
    • VÝSTAVY
      • Výsledky Hanneli
      • Výsledky Baileys
      • Výsledky Brandy
Menu

HOLČIČKY POPRVÉ V KINĚ

4.2.201526.8.2020 by brandy

Vždycky jsem se toho bála, ale konečně jsem se nechala zlákat jen díky tomu, že se jednalo o představení speciálně pro pejskaře. Berušky byly úžasné, skvělé, báječné, odteď nás v Aeru najdete asi dost často!

PremieraVKine04022015003 .JPG
PremieraVKine04022015006 .JPG
PremieraVKine04022015007 .JPG
PremieraVKine04022015008 .JPG
PremieraVKine04022015009 .jpg

V kině Aero bylo vždycky moje oblíbené a postřehla jsem párkrát, že tam byli lidé i s hafanama. Dokud byla jen Brandy, tak jsem si občas s myšlenkou na kino s ní pohrávala nejen proto, že je velká televizní divačka, ale taky proto, že příjemný čas můžeme trávit spolu. Nakonec jsem se nějak nikdy neodhodlala. No a co je na světě Bailinka, tak jsem tenhle nápad zapudila úplně – tipovala jsem, že by se s ní každý film proměnil v horror. Jak jsem se pletla.

Lucka s Blážou mě upozornily na speciální promítání pro pejskaře – premiéru filmu Bílý bůh. Musím přiznat, že jsem se rozhodovala hodně dlouho, ale nakonec jsem kývla, doufajíc ve výpomoc Lucky a hlavně jsem se v duchu uklidňovala tím, že tam bude pejsků hromada a nebudeme mít tedy samy ostudu. A tak slovo dalo slovo a vyrazila jsem s oběma potvůrkami do kina.

Úvodní program jsme vypustily – psí hry, závody a předvádění psích kousků pod vedením Báry Nesvadbové nás nenalákaly. Bohatě stačila úvodní slova Báry Nesvadbové před začátkem filmu… Podařilo se nám chytit místa hned na kraji u dveří (příprava na případný rychlý útěk v případě velké ostudy) a v rozšířené řadě (takže se pohodlně vešla i Bláža). Je pravda, že na začátku byly holčičky trochu vykulené z množství pejsků, co kolem procházely a také ze šusticích pytlíků s psími dobrůtkami. Já zas byla vykulená ze sousedovic pejska, který probíhal celým kinem a když neprobíhal, slintal mně nebo Lucce do klína a ve finále mi vychlastal půlku piva… Jak se ale zhaslo, většina psů se zklidnila a moje duo BB se mi pod nohami dokonce schoulilo do klubíčka a chystalo se ke spánku. V klidu jsem tedy vytáhla kapesník, protože jsem se domnívala, že příběh o pejskovi, co se toulá městem a musí se naučit postarat sám o sebe, bude ukrutný doják. Na kapesníček nakonec nedošlo, ale přiznávám, že plakat se mi chtělo – plakat se mi chtělo zhruba od druhé půlky, kdy se film zvrhl v pekelnou frašku a jen jsem s otevřenou pusou zírala, jestli tohle někdo myslí vážně – náš tulák pes se stává šéfem psí armády, která nemilosrdně likviduje každého, kdo mu kdy ublížil!!! Fakt děs běs.

Nicméně, ten den nešlo ani tak o film, jako o skvělý pocit a zjištění, že mám naprosto dokonalé holčičky, se kterými se vůbec nemusím bát jít do kina. Většinu filmu prospaly,ale sem tam si některá z nich řekla a sledovala film se mnou na klíně naprosto v klidu, ať se ne plátně střílelo, štěkalo, cokoliv. Jediné, co Bailince trošku vadilo, když kolem nás někdo procházel (to si trochu zavrkala), ale má pravdu – v kině se nemá courat, ale v klidu sledovat příběh. No a kromě radosti, co mi brebery udělaly, se staly dokonce i hvězdami hlavního zpravodajství na Primě – shodou okolností jsme druhý den byly u rodičů, kteří měli puštěnou Primu a moje malá sluníčka se tam objevila hned několikrát!

Takže odteď se Aero stává opět mojí domovským kinem – můžu s čistým svědomím vyrazit za zábavou a nemít přitom výčitky, že já se bavím, zatímco moje závislačky se doma trápí bez paničky.
 

© 2025 London´s Brandy – chovatelská stanice | Powered by Superbs Personal Blog theme