FUNATICKÝ HOSTIVAŘ Neděle 01. listopadu, 2015

Letošní tréninky sice skončily, ale jak už jsem zmiňovala – nezahálíme a družíme se i nadále. Kája vyhlásila akci pro psíky i maminky s dětmi – k mojí velké radosti.. :o(, ale musím uznat, že dítka to byla báječná (pokojná). Kdo však byl velmi nepokojný byla Bailinka – v týdnu začala hárat, takže musela chuděrka zůstat doma, aby nemotala hlavinky našim flyballovým pánům.

Musím říct, že od hárající Bailinky se mi odcházelo s těžkým srdcem – kdybyste viděly ty vyčítavé pohledy… Nešlo to ale jinak, protože Jerome, Dastík, Barník by z ní asi měli hlavinky zamotané a navíc, když jsem pak viděla ty psí davy z Hostivaři, byla jsem ráda, že tu nemusím řešit jednu voňavku.

Kromě naší známé venčící party se přidaly i některé nové nebo skoro nové tváře. Dorazila například Hanka s poděsem Pepinou a snad budoucí FUNatička Jana s Annie a Káji sestřička s dětmi (což jsem zjistila až na konci procházky). Barníček musel být většinu procházky na vodítku – měl klidový režim po Dornovce – nesl to statečně, ale protože to je starý mazák, i na vodítku si dokázal na louce najít něčí zapomenutý tenisák. Afrička z předešlých heloweenských oslav zapomněla sundat svou hanibalskou masku a trochu litovala, že tentokrát mám s sebou jen Brandušku – moje bílé teriérky totiž používá jako „ubrousek“, když se jí náhubkem podaří propasírovat nějaký hovňous. 😀 Byla z toho chuděra tak špatná, že tentokrát ty „ubrousky“ ani nepotřebovala. No a Branduška – půlku procházky lítala jako šílená, jednu chvíli si usurpovala Blaženku jen pro sebe (fakt od ní ostatní odháněla). Druhou část procházky se rozhodla, že pohybu už měla dost, možná smutnila po Bailince, a táhla se mi vedle nohy jako smrádek. Já byla celou procházku trochu nervózní z toho, že jen s Branduškou to není takový adrenalin, tedy že celou procházku jen nevřeštím a nepískám jako kretén (v této roli mě vystřídala Jana s Annie, ale u 6měsíčního mláďátka to je pochopitelnější než u 3 a 9letého magůrka). Bowience Bailinka taky chyběla. Na chvilku se sice spokojila s ožužláváním hlavy Brandince, ale to není ono… – Bailinka se prostě ožužlává lépe a hlavně se u toho tváří úžasně vytočeně, což se Bowie evidentně moc líbí. Jeroušek, který vždy očima visí právě na Bowie si tentokrát našel nějaké jiné slečny na hraní. Blaženka se tentokrát upnula na myšky, žádnou sice nechytila, ale panička z následných fotek pojala podezření, že nemá doma pejska, nýbrž pštrosa (nechápu, čemu se diví – já mám klokana, Vláďa lišku, Lenka lemura a Peklo, Blanka Kravíka…… – náš tým je opravdu velmi pestrý a různorodý). Když už jsme u Blanky – vyvezla nejen zvířátka, ale i Terezku. Hned v úvodu zjistila, že odrážedlo nebyl asi dobrý nápad brát, Kravík pak pořádně prohnala borderky, které si zřejmě popletla s Bebou. Bonnie byla asi jediný pejsek, který se nehl od své paničky (možná z ní si Brandy vzala příklad). Mě osobně nejvíc bavila Pepina, která se po paničce neustále dožadovala rozkopávání hromádek listí, které pak chňapala. A páníčkové – nezavřeli na chvilku pusu. Musíme vymyslet zase nějakou akci, protože mi tahle banda FUNatická bude chybět (jen do ledna, když opět začínáme trénovat).

Domů jsem jela s výčitkami a trochu i obavami, čekala jsem co na mě bude doma čekat za hrůzy. Hrůza žádná, jen jedno malé ustýskané nebožátko (asi 10minutovým poslechem za dveřmi a následným zjišťováním u sousedů zjištěno, že ani nepípla), které nám s Branduškou připravilo obrovské vítando grando. Po přivítání jsem vzala i jí na dlouhou procházku, abych si to u ní vyžehlila a myslím, že mi byl odpuštěno – večer se přisála a dá se říct, že dosud se ode mě neodsála. 😀