MISTROVSTVÍ BCCCZ 2013 Neděle 18. srpna, 2013

   VÝSLEDKY:    
   The Rebels II.: 2. divize    2. místo   
   The Rebels I.: 1. divize    4. místo   
   The Rebels III.: 3. divize    2. místo   

Celková tabulka výsledků >> zde <<.

Je za námi další veleúspěšný a mimořádně zábavný flyballový turnaj v Litoměřicích. Turnaji sice předcházelo pár nepříjemných chvilek, ale turnaj se nakonec moc vyvedl. Opět jsem s holčičkama vyrazila až v sobotu ráno, výjimečně nezabloudila, i když mi na cestě stále jeden kruhový objezd přebývá (oproti mapě).

V sobotu běhala naše rebelská dvojka se dvěma malými psy – Branduškou a Scottym. Dopoledne nás čekaly čtyři běhy, odpoledne dva s tím, že se běhal Round Robin, tedy na body. Pejskové byli všichni moc šikovní, páníčkům se také dařily docela hezké střídačky a hned zkraje se nám v sestavě se Scottym podařilo zaběhnout týmový rekord s časem 18,58 s. V odpoledních bězích začala trochu zlobit naše skvělá starťačka Jenny, tak se kapitánka Lucka rozhodla pro risk – startoval Scotty, Brandy běžela na konci a dopadlo to na výbornou s nádhernými Scotopsími starty. Nakonec jsme tedy do druhého dne postupovali z prvního místa. Všichni byli pořádně nervózní, protože většinou jsme smolaři a když se daří jeden den, druhý den si to sami projedeme. Jedničce se na turnaji nijak extra nedařilo – jsou ochuzeni o nejrychlejšího českého pejska (Chloe), nervy pracovaly a tak do druhého dne postupovali z pátého místa. Trojce jsme z našeho družstva „půjčili“  Terku s Twixie. Twixinka byla hvězda. Nejenže nebylo téměř potřeba mé výpomoci v podobě „zlé tety“, ale ještě se ji tu podařilo trhnout osobáček a poprvé zaběhla pod 5 s. Je to šikulka.

O polední pauzičce jsme se vydali s pejsky k řece. Bohužel žádná sláva – naše místečko bylo pekelně bahnité, o kousek dál zase velký proud a i majitelé borderek se tam pejsky báli pouštět. Bailinka si tam ale samozřejmě hupla společně s Jenny pro klacíček. Už už jsem se chystala na další záchrannou akci, ale nakonec nebyla třeba. Maličká bojovala jako lev a z vody se bez problémů dostala. Cestou k vodě se k námi připojil Míši Billboardík. Docela jsem zírala, jak byl naprosto v pohodě a nesháněl svoji paničku. Pro jistotu jsme ho ale dali na vodítku, aby se náhodou nepřidal k nějaké další skupince pejsků. Míša byla sice potěšena, ale řešila jiný problém – ztraceného Scottyho. Vydal se sám někam v dál – Míša byla poměrně klidná, že prý se jí to stává často. Já bych asi takhle v klidu nemohla být. Naštěstí jsme nakonec Scoťáka našli – přiběhl komplet zabahněný černý z, po povodních, nefungujícího golfového hřiště. Pořádně jsem si oddychla nejen já, ale asi všichni. Moc by chyběl na odpolední běhy. Šárka s Jenny si na golfovém hřišti zařádily s ostřikovači trávníku. Taky jsem se chtěla osvěžit, ale nedostalo se na mě – přívod vody vypnut. Bailinka si ve volných chvilkách řádila borderáčkem Bouím a občas se pletla i Dastymu a Barníkovi při lovení frisbeečka. Začínám mít pocit, že Bailinky nejoblíbenější rasa jsou po teriércích právě borderky – zbožňuje je.

 

Po odpoledních bězích jsem nedaleko vyšťourala krásné Píšťanské (nebo také Žernosecké) jezero. I když bylo pořádné vedro, tak ne všem se k vodě chtělo – ulovila jsem jen Lucku s Blaženkou a Anetu s Dennym, Sandy a Nellynkou. Jezero jsme našly bez problémů – bylo fakt veliké, jen jsme se sem dostaly přes Army Camp, kde zrovna probíhaly nějaké závody obojživelných aut či co to bylo. Naštěstí z druhé strany bylo volno, tak si všichni pejskové pořádně zařádili – nejvíc samozřejmě potápka Bailinka. Paničky zůstaly pro jistotu na břehu – voda dost kvetla. Pak jsme si prošly i malý poloostrůvek a frčely zpět za ostatními Rebelíky.

 

Na večer si pro všechny (už dostatečně opivené) spolupořadatelské družstvo R.U.P. (RychlýUniverzálníPes) připravili vtipné společenské hry, tzv. Týmový pětiboj:

1. SUDOKUL (dle pořadatelů Sudokroku) – dokulení soudku z místa A do místa B v nejrychlejším čase – Rebelíky reprezentoval Jirka, Aneta a Lucka – Rebelíci si vedli výborně, 1. místo uniklo o vlásek

2. VEJCOHOD (dle pořadatelů Vejcohyť) – na vzdálenost 5 metrů přehazování vejce bez poškození (min. 5x) – všichni – rozumně si ale vejce přehazovala jen Míša s Jirkou a jako jeden z mála týmů jsme splnili všech pět přehozů

3. ŠIPKOLET a ŠIPKOKRAS – týmová výroba šipky, poté let daleký a let akrobatický – Jirka a Jana – Jiříkova šipka se v letu dalekém umístila na 3. místě, Jany akrobatická na 1. místě (rozhodovali diváci)

4. LADY PIJ (opravdu s měkkým „i“) – neschopnější týmové pijanky si to rozdaly v nejrychlejším vypití piva – JANA – naše vrchní rebelská pijanka vybojovala krásné 1. místo v čase 8 s, některé dámy si v za tu dobu pořádně ani nelokly

5. KRABOŘEŽ – kapitáni lezou po čtyřech jako krabi a koho cestou zasáhnou, z toho se též stává krab a loví další, vítězí ten, co zůstává poslední – všichni – probíhalo na dvě kola, bohužel se naše taktika nepovedla, ač bráněna Rebelíky krabíky, byla jsem jsem nefér ulovena jedním RUPákem.

 
V součtu všech těchto disciplín Rebelové vyhráli druhé místo. Velké poděkování patří Jirkovi, který se zúčastnil prakticky všech disciplín a především Janě, která všem závodnicím natrhla zadek  a získala tak spoustu mužských obdivovatelů. Jana přislíbila, že do příštích závodů se tento rekord pokusí vylepšit na český rekord, tedy na 3 s. Držíme jí palce!

Po takovém akčním večeru už nebylo moc síly vysedávat moc dlouho. Byla jsem docela ráda, že jsem si své vozítko předělala na spací vůz. Holčičky se usídlily u volantu a spinkaly až do rána bílého (Branduška by jistě ráda spinkala i déle, ale to jsme jí samozřejmě s Bailinkou nemohly dovolit). Mezitím se začali sjíždět i další závodníci, kteří odjeli domů. Monča s malou Chloe si pod stromem udělala malý dětský koutek a děťátka bavila různými říkačkami a básničkami.

 
Vítězstvím z předešlého dne jsme si ušetřili jeden nedělní běh. Byla jsem moc ráda, protože Scotty s paničkou odjel na agility tábor a celý den byl tedy na Brandušce. Branduška samozřejmě tým nezklamala, běhala bez chybičky, a tak nás po obědě čekalo finále. Já jsem i nadále asistovala trojce a především Twixie, která to ale už vůbec nepotřebuje, takže jsem zvládla  i pár hezkých fotek Rebelů. Odpoledne nás čekalo finále s Tsunami 1. Pacholci nasadili velké psy a proti Brandušce běhal maliňák. Moc šancí neměla, ale byla to moje holka statečná a úplně zadarmo jim to nedala. Nakonec jsme sice prohráli i opakované finále, ale myslím, že 2. místo v 2. divizi je moc pěkné. Rebelská jednička si nakonec polepšila jen o jedno místečko, skončila 4. Trojku také čekalo opakované finále, bohužel také prohráli a též skončili na krásném 2. místě.

 
Během čekání na vyhlašování jsme pobalili všechny věci, Bailinka byla vypuštěna – sem tam měla tendence zdrhnout k jinému týmu, ale nakonec se vždycky ráda vrátila a během vyhlašování zvládla ohlídat i náš rebelský lágr. Gratulujeme všem vítězům a díky za příjemně strávený víkend.