BUDĚJCKEJ xTREME Neděle 11. Říjen, 2015

   VÝSLEDKY:    
   FUNatic Runners (Baileys): 3. divize    5. místo   
   FUNatic Jumpers (Brandy): 7. divize    5. místo   

Celková tabulka výsledků Baileys >> zde <<.
Celková tabulka výsledků Brandy >> zde <<.

Po návštěvě našeho Benjaminka jsem zdárně dojela do Budějek na Koleje Pedagog, kde se nás ujali poté, co nás vypekli v našem dřívějším penzionu, ač jsme měli rezervaci od ledna. Nutno říct, že ale nebylo čeho litovat – myslím, že jsme si s ubytováním oproti předchozím letům dokonce výrazně polepšili. Večer jsme se vypravili do hospůdky. Milan našel sice jednu úžasnou a s tabletem, co nás navigoval, vypadal jak proutkař, leč tato navigace se moc neosvědčila. Hospůdku jsme po malých blouděních našli, ale bylo tu plno. Skončili jsme tedy v nějakém Apetitu. Pejskové zakázaní, ale slečnu servírečku se podařilo ukecat. Pivečko teklo proudem (po tom srnčím to šlo velmi snadno). Holčičky zatím v pokoji, dle Káji (bohužel s námi nešla, takže je mohla napráskat),  zpívaly – nevím, co blbnou – doma bývá klid, zřejmě cizí prostředí je rozesmutnilo o samotě.

Ráno jsme si v 7.15 dali všichni sraz, abysme zabrali pěkné místečkou dráhy, pak následovala klasická kávička v Kauflandu a mohlo se začít závodit.

Jumpeři – Speed Trial, 3×4 běhy, referenční čas 20,00 s (náš vstupní čas se zařadil na 4. místo)
Tentokrát jsme si nahlásili referenční čas 20,00 s, což znamená, pod tento čas jít nemůžeme. Doufali jsme tak, že se dostaneme do pro nás lepší divize (tedy vyšší) – to sice klaplo, ale moc platné nám to nebylo. První rozběh jsme nechali Brandušku odpočívat a nastoupila Bonnie. Blance se podařil hned v úvodu OK, takže paráda, jen škoda, že měla horší čas, ale ten postupně vylepšila, jenže se jí zase postupně zhoršovaly střídačky (to se ovšem časem vychytá). Z prvního rozběhu se započítával jen první čas 21,01 s. Ve druhém rozběhu jsme už nasadili rychlejší sestavu s Brandy a Zarčou, abysme si vylepšili čas. Povedlo se hned prvním během čas 20,15 s. Blaženky časy tentokrát nebyly nic moc – kolem 5 s, ale zachraňovala to panička se střídačkami. Brandy mě opět přesvědčila, že  její OKy nejsou moje zásluha, ale jen a jen její. Jeden běh jsem vypouštěla s jasným mínusem, ale ona si na Blaženku musela udělat „bububu“ a zase z toho byl OK. Pobavilo to starťáky i Jirku Kříže, rozhodčího. Sice jsme měli radost z hezkého času, ale většina týmů šla nakonec pod 20 s, takže do druhého dne jsme šli až ze 4. místa.

Runneři – Speed Trial, 3×4 běhy, mezní čas 17,10 s (náš vstupní čas se zařadil na poslední místo)
Máme tu malou inovaci – Anetě už pěkně roste bříško, a tak Sandynku zkouší vypouštět Milan. Veliká pochvala, zvládl to moc hezky. Z prvního rozběhu se nám započítával jen jeden čas 18,88 s, prvně chybovala Afrička a pak Sandy 2x pustila míček (ten první pustila asi v bráně, ale o druhý bych se skoro hádala, že vypadl až za bránou a starťáci na nás byli moc přísní) – hold asi byla zaskočená ze svého nového psovoda, bylo to trochu znát i na čase, ale pomohlo, když Aneta stála v cíli a volala – od té chvíle až do konce turnaje už Sandynka nezklamala. Bailinka měla první čas naprosto suprový 4,78 s, ale ve druhém se při odskoku z boxu nějak zrakvila – od té chvíle už byla o dost opatrnější a zpomalila na cca 4,90 s až do konce turnaje. Osobáček budeme tedy vylepšovat až příští rok. V dalších rozbězích se dařilo čím dál lépe, časy jsme vylepšovali. Veliká škoda byla Sebova mínusového startu, protože tam bychom měli čistý čas 18,20 s, ale nevadí i 18,31 s byl moc hezký čas. Do posledního rozběhu jsme nasadily 2x Mollču a 2x Afričku, Vláďa jako fotograf časů z obrazovky sice zklamal, ale hřát nás mohla nový nejlepší čas 18,28 s, který nás hodil na 3. místo do dalšího dne.

Před polední pauzou nás zaujal jeden zahraniční tým, kde starťák vypouštěl ze židle. Nevím, co to bylo, Petra si myslí, že asi nějaká sázka. Chvilku po tom se tu objevila Marťa s Hanďou a Nellynkou (foxinka). Nelča strašně vysrostla a je z ní pekelný míčkový magor. Dost dlouho ji zajímal jen tenisák, nejdřív si asni nevšimla, že se vedle prohánějí na dráze pejskové. Když jí to konečno došlo, pištěla a kroutila se skoro jako každý flyballák. Při pauze jsme šly společně vyvenčit. Marťa si našla aspoň jednu kešku a holčičky se pěkně vyběhaly. Nellča byla jak Bailinka – chtěla Brandy tahat za obojek, ta je na to ale zvyklá. Když proběhlo střídání – zkoušela to samé i na Bailinku, ale u ní nepochodila, tak holčičky aspoň běhaly vedle sebe a sháněly nějaké myšky. Pak si holky našly i klacek tedy Hanka ho našla, ale než jsem vyslovila zákaz ho hodit, už bylo pozdě, klacek letěl. Bylo to snad poprvé v životě kdy si Bailinka klacík nevybojovala, tak aspoň ulamovala po kouskách, co to šlo. Příjemná návštěva, díky holky holky a příště nás snad uvidíte i v akci.

Na večer jsme si pro všechny zamluvili vloni objevenou pizzerku Regina Due. Část se vypravila vozem, část pěšmo, ale pěší skupinka na tom byla nakonec skoro líp, protože parkování v okolí je snad horší než u nás na Vinohradech. Není tedy divu, že parkování způsobilo v některých „rodinách“ malé rozbroje, ale nebojte, všechno dobře dopadlo – jednalo se jen o chvilkové pominutí smyslů, které já zažívám každé parkování. Někdy bývají naše FUNatická posezení velmi bouřlivá – nejinak tomu bylo i tentokrát, kdy opět docházelo na výhrůžky a vydírání, ale ani tady se nebojte – za ty dva roky jsme si už zvykli. Po návratu na Koleje jsem hned mazala vyvenčit ty moje fňukny (tentokrát nevím, co se dělo, ale doufám, že byl klid) – venku jsem potkala rozčilenou Lucku po menším psychickém kolapsu, protože Blaženka se vloupala na poličku s dobrůtkami psími i člověčími… Prostě měla hlad chudinka nebohá a nemůže za to, že jí to spadlo do postele a tam trochu nadrobila a rozmazala. 😀 (já měla poličku sklizenou a vše důkladně zamčené ve skříni, neudělat to, dopadla bych asi podobně).

Runneři – Double Elimination na 3 vítězné běhy (startujeme ze 4. místa)
x Pink Pirates (ve složení Jerome, Afra, Sandy, Afrička, Baileys) 3:0
Moc hezké běhy všech a Piráty jsme převálcovali časově. Těsný byl jen první čas, ale pak už jsme jim nedali šanci i s našimi poměrně velkými střídačkami. Bailinka se z předešlého dne, kdy se vysekala u boxu zotavila a zase švihala časy kolem 4,80 s.
x HopTrop Panthers (ve složení Jero, Molly, Sandy, Baila) 0:3
Zase rychlé běhy, ale tentokrát v náš neprospěch. V prvním Jerome lovil míček, takže Lucka nedokázala dobře vystřídat, vlastně i ostatní vystřídali hrůzostrašně. Druhý a třetí jsme se vůbec nechytali a v tom poslední měla Bailinka hrozně velikánský oblouk (zřejmě se zase kochala pudlinkou u sousedů), takže měla čas 5,10 s. Míla mi pak říkala, že Dafi teď běhá hodně zpomalila , bohužel nám to bylo prd platné. No a Bailinka dostane za uši – celý víkend má krásné časy a jen je vedle pudl, skočí jí časy přes 5 s.
x Woof Once (Polsko) (ve složení Jero, Afrička, Sandy, Baila) 2:3
Co dodat – tohle jsme si komplet podělali sami. Za stavu 2:0, kdy jsme je luxusně válcovali časově, zapracovaly asi nervy a následovalo 3x NT (pokaždé někdo jiný – jen já s Bailinkou ne, se musíme pochválit, když to jiný neudělá). Ani Bailinky časy 4,79 nás neměl šanci zachránit.a Veliká škoda. Bohužel tedy druhá prohra a celkové 5. místo.

Jumpeři – Double Elimination na 3 vítězné běhy (startujeme z 3. místa)
x Tsunami 2-vlnky (ve složení Dasty/Dasty, Bláža, Bowie, Bonnie/Brandy) 2:3
První rozběh jsem trpěla za páskou, když jsem viděla ty hrůzostrašné střídačky. Kája tedy rychle vystřídala a přihodila Brandušku, jenže Bowie opět větší střídačka, ale korunu tomu nasadila Branduška, která se při čekání na start rozvášnila natolik, že se před bránou téměř zastavila a otočila to zpět za Bowie – moje kecy o velkých střídačkách tak zpečetila střídačkou 0,56 s. Slušný výkon – okolostojící sice pobavila, já ani tým jsme už tak pobavení nebyli. Kája tedy přitvrdila a nasadila Zarču (jsem si toho nevšimla a nikdo změnu nenahlásil, tak jsme měli malý průšvih). Na Brandy jsem tentokrát v bráně řvala jak tur „hophophophop“, aby zase náhodou nevymýšlela a klaplo to – Tsunami jsme to natřeli o 1 s. Za stavu 2:2 vedle svítila chyba, jenže Vláďa místo, aby pustil v klidu, lupnul tam chybu. Obrovská škoděnka, protože Tsunami byl jediný soupeř, na kterého jsme měli časově.
x Špica Hópači (Zara Bážas, Bowie, Brandy) 2:3
Hned v prvním běhu se na Brandy k boxu přiřítil sousední teriér, který ji napadl (škoda, že z neděle nemáme žádná videa). Brandy to nejdřív nechtěla řešit, vzala míček a při otočce ji ten zmetek rafnul do nohy, ozvala se, ale pak doběhla ke mně. Hned jsem ji opravila – bez problémů a výhra pro nás. Pak jsem Brandušku prohlídla a ten malej šmejd jí fakt rafnul, tekla jí krev, ale nebylo to nic hrozného a ona už byla nabuzená na další běhání. Nahlásila jsem to tedy rozhodčímu, Jirka mi slíbil, že si to ohlídá a když tak zasáhne, kdyby se to opakovalo. Nevím, jak by to stihl, ale každopádně jsem v dalším běhu zůstala u brány připravená jít toho malýho hajzla sejmout osobně, pokud se na Brandy znovu vrhne, spoléhala jsem i na Petru na boxu (při tom napadení na něj zařvala tak, že to zabalil a víc se do ničeho nepouštěl – díky, Peti). Pak už se ale naštěstí nic nestalo. Soupeřovic čisté časy byly kolem 18 s, takž nám v posledních dvou bězích byly prd platné i krásné starty a jen OKové střídačky všech. Naše druhá prohra a jedem domů. Po běhu jsme Brandy nožku vyčistila. Paní od toho šmejdíka se přišla zeptat, co a jak a hlavně se omluvit – prý pejsek chodí ostatní jen vyštěkávat, ale vzhledem k tomu, že jí tekla krev, tak to rozhodně na vyštěkávání nevypadalo (podle Petry jí šel regulérně sežrat). Ten čokl měl obrovské štěstí, že se jednalo o pohodovou Brandušku, jiný pes by ho na místě sežral. No a Branduška, ač si vůbec na nic nestěžovala, běhy odběhala, tak při čištění se tvářila, že přišla o celou nohu, beruška, ale rychle jsem to vyléčila pořádnou baštou. No a jinak druhá prohra a celkové 5. místo.

Při skládání altánu jsme se rozhodli využít nové krve v týmu (Milana od Anety) – už se sice zapsal celkem slušnými střídačkami, ale to nám bylo málo, takže ještě dostal za úkol naimpregnovat plachtu od altánu. Úkolu se zhostil velmi dobře a byl tak oficiálně přijat do našich řad. Většina pak už frčela domů, na předání diplomů jsem počkala jen já s Luckou, protože jsme nikam nechvátaly. Aspoň jsme mohly v klidu dojednat nějaké obchodní (flyballové) transakce pro příští sezónu a skvěle pokecat s holkami Manickými, které též osiřely. Turnaj byl sice fajn, ale moc jsme se nepředvedli – snad tedy příští rok bude naše flyballové skóre o dost lepší než letos (i když ta Evropa stále hřeje na srdíčku). No a nemyslete, že nás teď čeká zimní spánek – naopak, máme hodně co zlepšovat do té příští sezóny, kdy pevně věříme, že se sejdeme ve stejné sestavě (Marto!) + vyběhnou naše nové, mladé naděje.