SETKÁNÍ S BINGEM A EO JUNIORŮ

I letos s námi jel na tábor Bingo s paničkou Verčou, bohužel jsme se ale moc neužili – já s holčičkami přijela o den později a Verča už v úterý večer mizela zpět do Brna, aby se v klídku nachystala na její poslední Evropský pohár juniorů v agility. Verča s Bingem přijela tedy jen na dva dny, aby před tím velikánským turnajem naposledy potrénovala. Musím říct, že když jsem ty dva viděla na parkuru, nos se nám s Branduškou zvedal pořádně nahoru. Oba běhají výborně, Bingo je neuvěřitelný fofrník a panička u běhů vypadá tak elegantně a čile…. (narozdíl od mé maličkosti), však se podívejte níže na video z kvalifikaček, především ty jumpingy mi přijde, že jsou snad zrychlené (a nejsou). Během pauzy jsme tedy aspoň popovídaly, já chtěla aspoň trochu pomuchlovat toho našeho pacholka, ale ten na mě kašlal, protože v táboře byla jedna háravka, tak ta ho zajímala daleko víc než já a kastrované holčičky. Ale když už si mě všiml, byla jsem oblízaná od hlavy po paty (celá Bailinka). Branduška měla velkou radost ze setkání se synkem, Bailinka se tak nadšeně netvářila, tu víc zajímají míčky a hračky než nějaký bratříček. 😀

Navečer si pro Verču přijela maminka, která se od neděle ubytovala nedaleko a čas trávila výletováním. Jsem moc ráda, že jsem ji konečně poznala a zdá se, že Binga si nakonec oblíbila. Škoda, že nemáme celou Bingovic rodinku společně vyfocenou – Jessinka ta už je jako Brandy na agilitním odpočinku, ale v boudičce o sobě dávala pravidelně vědět.

Ve čtvrtek jsme ještě naposledy všichni popřáli hodně štěstí Verče na dálku, která už trávila čas v Bratislavě. V pátek ta velká sláva vypukla. Verča s Bingem závodila v týmu Czech Medium 1. Bohužel neměli moc štěstí a umístili se celkově až na 50. místě v kategorii S/M (hlavně, že borderky mají vlastní kategorii L). V jednotlivých bězích v jumpingu Bingoškovi moc nesedl povrch – na písku zřejmě nikdy neběhal, takže shodil dvě laťky, které ho bohužel posunuly až na 36. místo (časově se s přehledem vešel do první desítky). V agility se bohužel diskli a celkově se tedy umístili až na 55. místě. Verča má pocit, že se není čím chlubit, ale s tím já nesouhlasím. Naopak – obrovský úspěch už je jejich kvalifikace a navíc s takovým blázínkem jako je Bingo (vím, o čem mluvím díky Bailince) to je vždy buď hop nebo trop. A ani nemluvím o tom, že já bych se na takovémhle šampionátu z nervů ani nerozběhla (slovy Mirjam „nohy jak žvejkačky“ bych měla na startu). Takže já jsem na oba obrovsky pyšná a myslím, že o nich v agilitním světě ještě hodně uslyšíme – třeba hned příští rok na MČR (jen ty zóničky ještě dotrénujte). 😉 Jinak samozřejmě moc gratulujeme všem Čechům, kteří spočinuli na stupních vítězů – nebylo jich vůbec málo. Všechny výsledky najdete zde.

Verčo, díky moc, jste skvělí!!!
 
AgilityTaborNoveHrady2016012
 
VERČI FOTKY Z EOJ