Tentokrát ale Šumava překonala naše očekávání a snad kromě jediného dne nám pršelo každý den. Správné agiliťáky ovšem nic nezastraší, a tak jsme trénovali za každého počasí, bohužel to šlo jen do čtvrtka, kdy přišla taková průtrž, že už pak nebyla žádná naděje. Prostě jsme to zabalili a domů odjeli o den dřív. Dobře jsme udělali, protože slibovaného lepšího počasí bychom se stejně nedočkali, naopak druhý den ráno byl v této lokalitě vyhlášen 3. povodňový stupeň. Ale to co jsme stihly natrénovat stálo určitě za to. Panička měla možnost si procvičit francouzskou a belgickou otočku a navíc dostala pořádně do těla – každý den pahorek, strečink, trénink, atletická abeceda, další trénink. První den jsme měli dokonce zpestřený tzv. CBP – naše představa, že se jedná o cvičení bez psů se sice potvrdila, ale nikoho z nás nenapadlo, že se jedná o fyzické testy – moc slavně tedy nedopadly, je hodně co zlepšovat. Páníček během našich tréninků vyrážel na kolo – místní trasy měl naježděné už z loňského roku, takže popojížděl autem a letos si dal za cíl šumavská jezera. Večer se vracel unavený a zmoklý, ale přesto během svých výletů zvládl nafotit překrásné fotky, na které se můžete podívat v naší fotogalerii.
Nicméně jsme si tábor moc užili – sešla se fajn parta lidí a pevně věříme, že příští rok nám vyjde počasí trochu lépe. Momentálně se pokouším ještě zpracovat videa z tréninků – to spíš pro pobavení.
PRÁŠILSKÉ JEZERO, POLEDNÍK, VELHARTICE
TRÉNINK A PÁNÍČKŮV VÝLET NA JEZERO LAKA
TÁBOROVÁ ODPOLEDNÍ SIESTA A VEČERNÍ OČISTA
ČERTOVO JEZERO, BÍLÁ STRŽ, BÍLÝ POTOK, VELKÝ OSTRÝ
ROZLOUČENÍ S TÁBOREM ANEB PO NÁS POTOPA