Za starých časů rodiče dětem domlouvali svatbu, i já jsem se Hannelce vybrala ženicha – jejím vyvoleným se stal OLAF RITAKIM. Páreček v sobě ihned našel zalíbení a nic tedy nebránilo spojení těchto dvou krásných jedinců. Hannelky věno do manželství – rychlost, jemnost, energie, trochu hubatá, netrpělivá držtička. Olafovo věno – pohoda, klídek, pokora, takový něžný, trpělivý chlapák.
MÁME NAKRYTO!
Čas neskutečně letí a moje 3leté štěňátko už je dost velká holka na to, aby sama mohla na svět přivést štěňátka. Věřím, že všechno zvládneme bez komplikací a jednou si po téhle báječně praštěné holčičce budu moct nechat sama štěňátko.
Musím říct, že výběr krycího pejska nebylo nic jednoduchého – hlavně pro mé okolí, tedy mé a Hannelčiny nejbližší. Plácala jsem se v tom děsně, ale nakonec jsme fešáka, který se mi líbil kukučem, postavou, rodokmenem, měl mnou požadovaná vyšetření a mozek na správném místě, našla. Olafa jsem poznala už jako štěňátko a průběžně sledovala jeho výstavní úspěchy, navíc známe jeho báječnou sestřičku. A tak byla tlapka v rukávu a vyčkávali jsme na hárání.
Hannelka hárá většinou po 5,5 měsících a s oblibou si termín posouvá dřív a dřív. Obávala jsem se, že nám to vyjde na Mikuláše. Jenže to by nebyla Hannelka, aby to ještě „nevylepšila“ – když začala hárat, s hrůzou jsem zjistila, že na krytí pojedeme nejspíš na Štědrý den. 
Na 9. den jsem ji objednala na progesteron a ejhle místo agility tréninku jsme ještě ten večer frčely na další progesteron (první výsledky byly totiž dost k ničemu – jsem si myslela, že si ušetřím cestu) do Vetcentra – moc díky našemu andělu strážnému Martě Skrejvalové, jak vše zařídila. No a odsud rovnou na noční krytí za ženichem.
Při příjezdu už na nás Olaf s paničkou čekal venku. Byla jsem z něho naprosto vedle – krásný, klidný, pohodový a ještě gentleman. Trochu jsem se bála, jak se na krytí bude tvářit Hannelinka, ale ta taky vše zmákla jako zkušený mazák, byla nesmírně trpělivá, hodná a pomáhala panáčkovi, co to šlo. Svázaní byli přes hodinu, s Natálií jsme tak mohly probrat kde co. Domů jsme dorazily někdy po půlnoci – Hannelka byla tak rozvášněná, že si doma chtěla dát repete s Branduškou. Druhý den jsme si krytí zopakovali – i tentokrát šlo vše jak na drátkách.
Teď už budeme jen napjatě očekávat, jestli se krytí zdařilo. Věřím, že všechno dobře dopadne – během krytí jsem oběma do ouška pošeptala i „objednávku“ – ačkoliv jsem zatím nikde nic nezveřejňovala, máme už spoustu báječných zájemců o štěňátko. Tak uvidíme, jak „objednávka“ dopadne.
Natálii a její rodině moc děkuji za nejen za milé přijetí v tento vánoční čas, ale i za skvělé rady a tipy, a vůbec za to, že Hannelku jako nevěstu s Olafem přijali.
Přejeme všem krásné vánoční svátky, hodně pohody a zdraví.
