VÝLET ČERNOLICKÉ SKÁLY Sobota 07. února, 2009

O víkendu se za námi do Prahy vypravila skoro sestra Buffy se svojí paničkou a páníčkem, a tak jsme je vytáhly na pořádný výlet k Černolickým skalám, aby ti vesničani konečně uvěřili, že v Praze a jejím okolí jsou lesy a krásné podmínky pro výletování.

Překvapivě se k nám přidala i Jessie se svojí paničkou, která zpočátku byla trošku omezovaná a hrozilo, že se část cesty ponese v náručí, aby se neušpinila, ale nakonec ji zachránila moje panička, a tak i Jessie vesele lítala po lese. Výlet jsme začali u rybníka v Řitce a vydali se cestou necestou směr Černolické skály. Páníčkové byli v lese trošku zaskočeni z různorodých povrchů – sníh, led, bláto, ale občas i jehličí, což nám bylo úplně šumák. Buffy nás se svýma páníčkama po pár kilometrech na chvíli opustila, protože se vydali hledat kešku na Hvíždinec. Kešku se jim podařilo najít, ale stejně si myslím, že kdyby s nimi nešla Buffulka, tak by toho ti dva moc nenašli. My jsme se zatím držely původní trasy, ale protože jsme byly pomalejší skupinka, tak kousek u Černolic nás dohnali. Byla jsem dost překvapená, jak Buffy vypadá. Ta Vám byla zvedená – nevím kudy lezla, každopádně Jessie na tom byla obdobně, ale u té to ještě pochopím – má nižší „podvozek“. Když jsme se bujaře přivítaly (byla jsem opatrnější, abych se o Buffulku neušpinila), tak jsme pokračovali dál. Pomalu už se sice stmívalo, ale moje panička nechtěla jít po silnici, abysme my psice mohly dál poletovat po lese, tak jsme se vydali k Všenorskému potoku. Zde proběhlo další hledání kešky, ale bohužel už na hledání byla tma, takže tenhle pokus byl neúspěšný. Další neúspěch na nás čekal opodál, když se panička chtěla vydat dál kolem Všenorského potoka, ale trefili jsme na jinou cestu, která nás vyvedla na silnici, takže jsme se silnici nakonec nevyhli (ale to se dalo čekat, panička má totiž příšerný orientační smysl). Budiž ji ale odpuštěno, protože na silnici nesla celou cestu v bundě Jessie, která se klepala zimou K autíčku u rybníka jsme dorazili za úplné tmy. Ty dvě špindíry jsme museli s páníčkama zabalit do dek a vyrazili ku Praze. Tam jsme se ještě zajeli podívat na jednu kešku spojenou s výhledem na Vyšehrad a Pražský hrad a pak hurá domů. Páníček Jessinky, který se zatím doma činil, protože nachystal chlebíčky, když viděl Buffy s Jessie tak jen spráskl ruce a obě holky hned putovaly do vany. Z celé výpravy jsem byla nejčistší. Konečně mě někdo pochválil za moji srst – ne že bych totiž byla tak čistotná, ale ta špína ze mě hold rychlejc odpadá (ale zase někdy pelichám víc než ty dvě).