Brandy zatím všechno zvládá skvěle – venku se už hodně vyhýbá cizím pejskům i dětem, na procházkách se plouží jakoby měla umřít. Když nám ale tento týden nejezdil výtah, běhala do schodů jako fretka a o útocích na jídlo  na stole ani nemluvím. Musíme už venčit častěji, protože kromě malých rošťáků se toho do bříška moc nevejde. Od víkendu zaznamenáváme i první pohyby štěňátek – zřejmě to budou noční můry, protože nejživější jsou večer a v noci, to se Branďuli bříško občas i pěkně zavlní (mám pocit, že v levém bůčku roste nějaké čertisko, protože „čert nikdy nespí“ a levý bůček je v pohybu prakticky neustále).

Ve středu jsme s Brandy byli i na kontrole u pana doktora. Branduška je zdravá jako řípa a dle slov pobaveného pana doktora velmi zdatná hééérečka. Při prohmatávání bříška totiž názorně předvedla téměř porodní bolesti – opravdu začala hekat, jako kdyby… Na sonu se nám prckové moc nepředvedli – je jich tam zřejmě dost a jak jsou přichyceni v děložních rozích jedno přes druhé, tak se opravdu nedal odhadnout počet. Budeme se muset nechat překvapit. Během zodpovídání hromady dotazů jsem si málem ani nevšimla, že Brandy dostala poslední herpesvirové pigáro. Na rozloučenou jsme dostali fotky ze sona – tentokrát se neodvažuji je popisovat (správně jsem poznala maximálně tak tepoucí srdíčko a páteř některých). Ve finále jsem zaperlila,  když jsem u jednoho obrázku zajásala „jééé, hlavička“ – pan doktor s úsměvem vysvětlil „nee, to je močový měchýř“. Nebudu Vás tedy radši mást.

No a jinak u nás celkem nic nového – stále trénujeme na nové video, ale křížení tlapiček se nám opravdu nedaří. Nevím, co dělám špatně – Brandy sice kříží, ale v poloze nevydrží. Snad to ještě do porodu zvládneme natrénovat.

A málem bych zapomněla PŘÍJÍMÁME SÁZKY NA TERMÍN PORODU A POČET ŠTĚŇÁTEK. Budete-li mít zájem o velmi zajímavou výhru, můžete nám napsat do návštěvní knihy. Na Vaše příspěvky se moc těšíme. 😀