DEEN NA NÁVŠTĚVĚ

S Deenkovci jsme byli na návštěvě domluveni už hodně dlouho a stejně jsme nakonec byli překvapeni. Příjezd jsme očekávali kolem 11. hodiny s tím, že cestou dají vědět jak jsou na tom. Nakonec nás asi kolem 10 hodiny načapali ještě v posteli (ten den se postelově socializoval Symetráček). Rychle jsme tedy „vysbírali“ a převlíkli ohrádku, abychom mohli přijmout tuto vzácnou návštěvu. Na setkání jsme se moc těšili, protože Deenka jsme naposledy viděli na rodinném srazu Deenka jsme naposledy viděli v červnu.

Všichni jsme byli moc zvědaví, jak se bude tvářit na štěňátka. Zpočátku z nich byl dost vykulený, nevěřícně zíral do ohrádky a Božánek mu postupně všechny bratříčky a sestřičky představoval. Zdál se docela nesmělý, zatím štěňátka ho vyzývala k návštěvě (především pan Flíček). To se ovšem nedá říct o jeho paničce Simonce, která se do ohrádky (ač převlečené, tak opět zčurděné) vrhla okamžitě po příchodu. Prckové ji náležitě přivítali a během pár minut jsme tu měli lásku jako trám. Simonka se zamilovala do Číňánka (a kdo by se do něho taky nezamiloval). Mezitím se i Deenek osmělil a přišel prcky omrknout, ale pořádně si to v ohrádce užil až, když usnuli.Pak mohl konečně všechny důkladně překontrolovat a na chvilku se v ohrádce i uvelebit. Využili jsme chvilku klidu (opět cca dvouhodinovka) a vyrazili do naší oblíbené hospůdky na oběd ( naše pohostinnost od narození štěňátek dost vázne). V hospůdce jsme probrali všechno možné, došlo i na škemrání o Číňánka, ale pánové domu byli neoblomní.

Po návratu z oběda to v ohrádce už opět žilo. Všechny jsme tedy vypustili a šli se bavit do obýváku. Tady už ani Deenek neměl moc šancí uniknout jehličkám štěňátek, ale když pochopili, že na ně docela kašle a víc ho zajímají jejich hračky, pustili se jednotně do Simonky. Maličko jí upravili účes, leckterý kadeřník by se mohl stydět za své výtvory a obávám se, že i pár šrámů chuděra utrpěla. Nakonec z toho psího mučení málem usnula – netrvalo dlouho a přidala se k ní i mamina a pár štěňátek, samozřejmě v čele s Číňánkem. Musím tedy přiznat, Deenek mě pořádně překvapil – absolutně nežárlí. Páníčkové se mohli muckat s kým chtěli a on neměl žádný probém (to Branduška o sobě dává hned vědět, abychom na ni nezapomněli a dokonce žárlí i na svoje vlastní prcky). Během návštěvy došlo i na interaktivní hry  hry DogBrick a Twister. Štěníci samozřejmě pomáhali, ale naštěstí jen mamině, u Deenka si to nedovolili – asi u nich měl jako velký bráška velký respekt. Ani už si nepamatuju, co všechno jsme stihli a nestihli probrat, ale najednou byl večer a Deenkovce čekala dlouhá cesta domů, takže došlo na loučení a poslední škemrání, aby Simonka pořídila Deenkovi nevlastního brášku Číňánka domů. Bohužel to neklaplo, škoda, vím, že by tam měl maličký báječně.

Bylo to moc příjemné setkání, děkujeme za hromadu dárečků a dobrůtek pro maminu i štěňátka a slibujeme, že příště bude guláš!!!

Báječný den pokazila noční zpráva Simonky, že po jejich příjezdu domů odešel za duhový most pejsek jejího tatínka, čivavák Chico, se kterým jsme měli možnost se seznámit při naší návštěvě u Deenkovců. Je nám to moc líto!