PŘEVZETÍ ALBIHO U KONĚPRUSKÝCH JESKYNÍ

Podle zpráv od paničky jsme se trošku obávali, že to bude grázlík a po jeho odchodu nás bude čekat rekonstrukce bytu, ale kdepak – přeháněla, asi nám chtěla nahnat strach. Je to moc šikovný a hodný pejsek, neuvěřitelný mazel a co je úplně nejlepší, tak o víkendu vydrží spinkat až do oběda (celá maminka). Dokonce už se mnou a Brandy strávil jeden celý den v práci, choval se vzorně a celý den zahříval maminku v pelíšku. No a jak jeho předání probíhalo ? 

S paničkou Petrou jsme si dali sraz v podvečer u Koněpruských jeskyní. Setkání maminy se synkem to bylo velice bouřlivé a protože je Albik veliký náruživec, tak Brandy neunikla ani pár pokusům o znásilnění. Jenže jako matka si samozřejmě nic podobného nenechá líbit, a tak ho poměrně rychle zpacifikovala a od té doby se už jen řádí a řádí. Petra měla Brandy v paměti jako klidnou fenečku (no jo, jenže to bylo po porodu a na krku šest dětí), a tak trochu doufala, že se mladý pán vedle ní zklidní. Její naděje se rozplynuly, když viděla jaké je Brandy torpédo i po dvouhodinovém řádění. Každopádně to ustála celkem dobře a nakonec se přiznala, že je ráda – mladý se alespoň pořádně vyřádí.

Po rozloučení s paničkou jsme vyrazili ku Praze – Albik celou cestu prospal. Zastavili jsme se ještě u tety Jessie na Pražáku a pak domů. Brandy i Albouš si první den společně užívali tak, že šli spinkat až ve 3 ráno.