Upřímně musím přiznat, že díky štěňátkům jsme na Branďulčiny narozeniny málem zapomněli. Ale nakonec se oslava konala, byly i dárečky a malý, trochu ošizený, dortík.

Na návštěvu byl objednán Archie s páníčky – Branduška z Archieho dvakrát velkou radost neměla, ale smířila se s jeho přítomností, když jsme ho zavřeli do přepravky. Chudák malý nechápal, co se děje – proč si s ním mamina nehraje, co to tam „pobíhá“ za myšáky a proč se kolem nich všichni točí a všichni je mazlí. V přepravce byl ale moc hodný. Když se páníčkové dostatečně vymazlili, šli jsme všichni do obýváku a kecalo se (a že toho je za poslední dobu k probírání dostatek). Archie stále vyčkával až přijde i mamina, ale ta mela plné ruce práce. Zaběhla jen na chvilku, abychom jí popřáli, společně s Archounkem zapózovala u dortíku, pak si dali kolečko interaktivních her, které doma máme a zase běžela pečovat o prcky. Unuděný Archounek si našel míček s tím, že si bude hrát sám. Párkrát si s hračkou zapískal, během vteřiny tam vlítla mamina s dost rozdurděným výrazem – koukla na Archieho, na hračku, pak přiskočila a hračku s výrazem „zabavuje se, bude vydáno až na konci školního roku“ odnesla pryč. Archie stál jak opařený. No a páníčkové se řehtali až se za břicho popadali. Fakt mě mrzí, že tuhle scénku nemáme natočenou, ale kdo by to byl čekal.

Archounkům děkujeme za krásné hračky pro miminka a dobrůtky pro maminu.

No a Branďulce přejeme, ať se těší dobrému zdravíčku, malí upírci, ať ji moc netrápí a hlavně ať zůstane taková jaká je. Je to naše sluníčko teriéří, neuvěřitelná pohodářka a doufáme, že fenečka, kterou si po ní necháme, bude mít po mamině všechny její krásné vlastnosti. Máme Tě rádi! Páníčkové Káťa, Petr a šest štěňátek