FLYBALLOVÝ TRÉNINK S LAVINOU Neděle 28. května, 2017

V posledních 14 dnech se nám sešlo víc nabídek tréninku na světla – byl by hřích toho opět nevyužít, i když velká škoda, že jsme nebyli všichni. Lavině závidíme parádní místo pro trénink – hlavně ten božský potůček, který si pejskové užívali po každém kole.

Na víkend předtím jsme dostali nabídku na trénink u HopTropů, ale téměř nikdo z nás nemohl. Museli jsme nabídku s těžkým srdcem odmítnout. Krátce na to přišla nabídka od Laviny na další víkend, tentokrát to klaplo. Účast sice nebyla bůhvíjak veliká, ale pár se nás nakonec sešlo. Já sice měla zaječí úmysly, od pátku mě trápila chřipka, sobotu jsem proležela, jenže jsem slíbila odvoz Hance s Pepinou, nebýt jich, asi bych to odpískala. Cestu do Libouchce jsem měla sice nastudovanou (za poštou doleva), ale bylo nám to prd platné (žádná cesta za poštou nebyla :-D). Nakonec jsme ale zdárně dobloudily na místo (skoro jsme jásaly, že nám Lavina připravila svijanský stánek na dráhu, ale kdepak, to se na horním hřišti jen asi dětský den konal), prý jsme nebyly samy, kdo bloudil (sjížděli jsme se z různých světových stran). 

Na dráze už bylo vše perfektně nachystané. Naši začounci začínali – Matthew udělal obrovské pokroky a jednou to bude zřejmě pořádný rychlík. Ike by otočky na shootu rád ošidil, ale trenérky se nedaly, takže po flatovsku nakonec vše taky parádně zvládl. Mně se konečně oběma podařilo pořídit pár pořádných fotek na shootu a Ikovi i při odbězích, jeden elegán větší než druhý.

Pak přišli na řadu Jumpeři. V prvním rozběhu se za za Brandušku připojil Ricky, ve druhém rozběhu jedna laviňácká slečinka Mia (JRT), oba, kupodivu, bravurně zvládali Brandušky bubáky (Brandy s bubáky v poslední době přitvrdila a já s ní začínám běhat na dobroty), Miluška si dokonce jako nic v prvních dvou bězích vyšvihla OK – neuvěřitelné. Na příštím turnaji budeme běhat na snížené překážky – k Brandušce bude vždy další malý pejsek, takže jsem trénovali na 20 cm nebo 17,5 cm. Opět jsem vyhrožovala, že Brandy bude brzy unavená, takže nepoběží všechny běhy a opět mě Branduška vyvedla z omylu. Její časy byly lepší jak zamlada. Osobáček má 5,11 s a tady vyšvihla čas 5,16 s – jsem myslela, že špatně slyším, i ostatní časy měla parádní v rozmezí 5,25 s – 5,32 s (v prvním rozběhu, ve druhém už si pohoršila). Alča s Easy si parádně vychytala správný okamžik na světla a prý teď bude startovat už jen pod 0,10 s. 😀 Zato Kája s Dastíkem mají do dohánět, i když, vlastně nemusí, oni jsou starťáci a střídat asi jen tak nebudou. Mezi Jumperama a Runnerama byla krátká pauza, takže jsme po bězích vždy vyrazili k vodě – hned pod hřištěm teče potůček. Brandy tu předvedla svoje ráchání hlavičky a sklízela tak obdivné pohledy.

Runnerům chyběla jen Sandy, jenže na tu zrovna běhám, takže jsem improvizovala na Fleurku a Noisu. Fleurky panička měla starty jak na houpačce – velký mínus, velký plus a tak dokola na střídačku (jak já jí rozumím, člověk udělá mínus nebo chybu a pak má boby, aby to znovu nepo….kazil, takže velký plus). Noisa se prý cestou kochá Fleurkou, já tedy nevím, ničeho jsem si nevšimla, zato jsem si všimla Alči parádních střídaček (3x OK). I Hanka s Pepinou krásně střídala na Bailinku (s potřebnými bubáky buď od jedné nebo druhé dámy). Takže nejvíc jsem to vorala já s Bailuškou – houpačka jako Lenka a ne a ne to na tu Noisu vychytat. Ale Bailinka už se zase pomalu přibližuje svému osobáčku. Na nižších překážkách má 4,62 s, teď na těch vyšších si jednou lupla 4,76 s. Jsem zvědavá, jestli se dostaneme pod 4,70.

Třetí kolo jsme už odmítli jít. Nebýt mi mizerně, asi bych ještě jednou chtěla jít, ale sluníčko pařilo a mně bylo zase čím dál hůř. Aspoň jsem pak nabíjela Fleurce s Pepinou. Lenka si chtěla polepšit se starty a Hanka potřebovala unavit Pepinu. Původně jsem je chtěla aspoň nafotit, ale skončila jsem jako nabíječ. První běhala Fleurka, pak Mia od Laviny a poslední Pepina. Zničehonic pak Mia odešla (prý nechtěla běhat na velké míčky a naše malé pinďourky jsem měla zákaz jí nabíjet) a já to nevěděla, takže najednou místo Mii vidím, že se žene Pepina. Nevím, kde se to ve mně vzalo, ale Pepina na dráze a mně se podařilo stihnout prohodit díry a míčky. 😀 Alča z toho měla záchvat – nejdřív asi hrůzy, že přijdu o prsty, pak smíchu. Fakt vtipný okamžik a já byla zpocená až na prdeli…

Před odjezdem jsem pomohli sklidit dráhy, pak ještě jednou skočili k vodě vyvenčit a osvěžit hafuše a jelo se konečně domů. Háňu jsme hodily na Barrandov a pak hurá domů do postele se zase léčit – a fakt poctivě, protože celý den na sluníčku se mnou pořádně zamával. Holčičky byly ale moc spokojené a také unavené. Ještě jednou velký dík za pozvání a dalšímu se nebráníme. 😉

A ještě jedna perlička závěrem – po příchodu domů najednou koukám, že Bailinka skáče po třech. Zděsila jsem se, co se zase stalo. V klidu jsem šla nožku prohlídnout a co nenajdu – zespodu měla na přední tlapce přilepenou žvejkačku. 😀 Žvýkačku jsem vypreparovala a ještě to chtělo z chloupků trochu vystříhat, jenže to už jsme nezvládly, protože i tak se mladá tvářila, že jí právě amputuju celou tlapku. 😀 Heeerečka jedna moje.