ZIMNÍ POHÁR 1 A BARABIZNA Sobota 05. listopadu, 2016

   VÝSLEDKY:    
   Jumping 1:        16. místo   
   Zkrácený jumping:        3. místo   

Celková tabulka výsledků Baileys >> zde <<.

Zimní pohár ve Všeticích byl pro nás zakletý – vždycky jsem si odvážela disky, vloni jsem si tedy dala cíl, že se nevzdám a budu to zkoušet tak dlouho, dokud se nezadaří (doběhnout). Šla jsem do toho i přesto, že ranní prezence byl brzy ráno, no a neprohloupila jsem. Na místo jsem dokonce dorazila mezi prvními – chudák Jitka Klozů málem zkolabovala, když mě viděla parkovat 😀 a ani nemluvím o Květě s Markétou, které absolutně nechápaly, jaktože tam jsem dřív než ony… Krásné parkury stavěla Slávka Podmolová (ta si mi pravidelně plete s Lenkou Pánkovou, takže pardon, pokud jsem někde zaměnila jména rozhodčích). Krátce před závody pořadatelé informovali, že si můžeme utvořit družstva stejných velikostních kategorií, která se na závěrečném Zimním poháru budou též vyhlašovat. Nechtěla jsem se k nikomu cpát, vzhledem k naší smůle, ale ještě před prvním během si mě našla Míla Vrbová a jestli bych ji brala do týmu. Vysvětlila jsem, že se mnou žádné štěstí asi netrhne, ale nedala se odradit, naopak naslibovala, že je na tom úplně stejně jako my. Pražské flyballačky tedy spojily síly a společně budeme bojovat pod hlavičkou Fun Hop – držte nám palce.

Jumping 1
Po první prohlídce se Markéta podivovala, jakže podivně to jdu začátek – že prý delší a složitější cestou, nemínila jsem to už ale měnit. Bailinka naprosto vzorné odložení, já si předtím lupla své bylinkové kapičky Klídek, takže jsem v naprostém klidu odkráčela do parkuru a vyrazily jsme – Markéty obavy se nenaplnily, začátek jsme zvládly bravurně (i když uznávám, že to šlo snazší, ale pro mě méně jistou cestou). Při prohlídce jsem u slalomu neustále narážela na první tyčku, bála jsem se, že Bailinku vyvedu moc, takže jsem ji vytáhla o trochu víc a ejhle – slalom byl o 2 metry dál, než jsem předpokládala. 😀 Bailinka ještě nebyla dostatečně rozjetá, takže se podařilo ji v klidu stáhnout do slalomu. Až k zadnímu tunelu šlo všechno jako na drátkách (až na jeden kousanec, kdy mě bobek popoháněla, ať zrychlím). U zadního tunelu jsem opět za pochodu improvizovala a začala se děsit, aby skočku nevyhla, takže tam stojím jak tydýt a ukazuju na skočku, čímž jsem přišla o velmi vzácný náskok na dlouhé rovince. Doufala jsem, že se v té závěrečné rovince v Bailáskovi probudí flyballové srdce, ale kdepak, neustále se otáčela „paničko, paničko, kde jsi, kudy…!“ Zbytečně jsme tak ztrácely cenné vteřiny. V cíli jsem nevěřila, že jsme prvně doběhly všetický parkur – odmítačka a zbytečné ztráty času nás stály až 16. místo. Za video moc děkuji Květě (ani jsem nevěděla, že mě někdo točí).

Jumping 2
Prvním odložením mě Bailinka namlsala a že prý už to s tou paničky spokojeností stačilo, takže předčasný start. Pěkně jsem bobika vrátila zpět na start a začly jsme znovu. Druhý parkur se mi zdál o dost těžší, ale přesto jsme šly moc hezky. Nemám bohužel video, ale vím, že jsme se nějak zamotaly v zadní motanici a pak jsem opět nestíhala navedení do zapeklitého slalomu, takže bychom se stejně diskvalifikovaly těsně před cílem – Bailinka si totiž hupla o kus dál kruh – ostatně nebyla sama, na téhle předposlední překážce se vydiskala spousta pejsků.

Zkrácený jumping
Opět chybí video. Začátek byl hodně zapeklitý – hopka, hopka, tunel zezadu a pak se z tunelu trefit do slalomu, který začínal kousilínek od díry tunelu. Hodně lidí se tu vydiskalo, že jim pejsek buď zahučel do druhého tunelu (ta díra přímo volala) anebo lidi z obav z tunelu přepískli stahování do slalomu a museli opravovat. My se k mému úžasu naprosto perfektně trefily do slalomu. Kdo toto místo překonal, neměl už pak víceméně žádný problém, takže jsme doběhly na parádním 3. místě. Halelujá!

Takový úspěch jsem vůbec nečekala – nejen, že jsme doběhly, ale dokonce i na bedně jsme stanuly a připisujeme si tedy do bodovací tabulky rovných 12 bodíků. Uvidíme příště, jestli to byla jen náhoda anebo jsme konečně prolomily smůlu. Máme dobře našlápnuto, takže zkusíme zabojovat. Držte nám palečky. Za dokumentační foto ze stupňů vítězů moc děkuji Markétě – neradovala jsem se dostatečně, místo potřásání rukou se tedy na několikrát šteluji do modelkovské pozice – tímto se tedy omlouvám 1. a 2. místu, že museli tak dlouho čekat. Lucka (1. místo) se zatím pokoušela Baileys nalákat na medovinu – pako, Baileys a medovina dohromady?!?! 😀 😀 😀 No a nebojte, nakonec jsem lepším soupeřům samozřejmě tlapkou potřásla. Bailinka měla největší radost z míčku a já ještě na místě vyměnila suprovní ponožky za druhé lego pro dvojčátka (ale pssst, to přinese až Ježíšek).

Po příjezdu domů jsem rychle zpracovalo video a fotečky, fofrem vyvenčila a pak hurá na další z dodatečných oslav narozenin – s mými milým sousedkami. Vyrazily do báječné mexické Barabizny. Dlouho jsem tu nebyla, tak jsem si pošmákla a i holky byly moc spokojené. Výslužku jsme si vezly i domů, protože obrovská porce se vůbec nedala sníst. Musím říct, že je tu čím dál větší frmol. Při rezervaci jsem musela nahlásit, do kdy tu asi budeme a když jsem pak načíhla personálu do papírů, ten den byly jen na náš stůl asi 4 rezervace. Mazec, ale bašta úžasná – a doma byl zatím doma klid. Panička koš nezapomněla uklidit, nezapomněla zavřít ani dveře ke granulkám, takže doma čekaly dvě úžasné vzorňačky.