Nějak to všechno strašně rychle utíká a porod se blíží ukrutně rychle. Hannelka je zatím stále plná energie a moc nechápe, proč jí nechci házet míček, přetahovat se s ní a kopat sníh. 😀 Strašně ji baví lítat ve sněhu a ty první dny, kdy v Praze hodně napadlo, měla štěňátka v pupíčku pořádnou centrifugu – takovou měla nastávající maminka radost.

Doma už jsme na porod víceméně nachystáni – porodní bedýnka od Aiminky byla sestavena. Hannelce se sice moc líbí, ale čas radši tráví vedle paničky na sedačce, takže do porodní bedýnky chodí hlavně Branduška – buď tu vzpomíná na svá štěňátka před léty anebo je šťastná, že má konečně pořádný pelech. 😀 No anebo se dobrovolně pasovala do role Hannelčiny porodní asistentky, kdo ví.

Hannelince bříško sice přibývá, ale pořád je pupíček takový maličký /hlavně ve srovnání s Brandušky fotkami ve stejné dni březosti/. Na sonu jsme původně viděli tři štěňátka a já se trochu bála, jestli jedno třeba nevstřebala. O to bombovější bylo pro mě páteční překvapení, když jsme na rentgenu objevili štěňátka čtyři. Mám velikánskou radost. Maminka byla zkontrolována – vše v nejlepším pořádku, dokonce už se jí tvoří mlíčko pro miminka a na poslech byla srdíčka i slyšet.

No a když už báječné zprávy, tak jsem s sebou na veterinu vzala i bábinku na STK – trochu jsem se bála o ledviny, ale výsledky ukázaly, že ledviny má jak mladice. Útvar na slezině se nezvětšuje a jaterní testy má sice špatné, ale podle sona vypadají úměrně věku. No a protože je to pořád moje pažravka milovaná, tak ihned po vyšetření se dobývala do piškotové skříňky. 😀 Pan doktor nad ní s úsměvem vrtěl hlavou – ona je to moje bábinka úžasná, sice už neudrží myšlenku ani moč :o/ , ale kde je ukryté žrádlo nebo jak se k němu dostat, to ví naprosto bezpečně. 😀

Tak toť pro dnešek vše – držte nám palce. Na porod se těším i se ho bojím zároveň, snad všechno proběhne hladce a prckové maminku moc nepotrápí.