ČOUĎÁTKA 4. NAROZENINY ANEBO RONALDO A MESSI DOHRÁLI

Nebýt té zatracené D1, byla bych snad poprvé v životě na chaloupce včas, není mi ale přáno. Kluci byli u babičky a dědečka Jessinkových celý týden na hlídání (kupodivu to všichni přežili ve zdraví a vcelku dobré náladě). Po obídku šli kluci spinkat, tak jsem mohla natahat všechny dárečky – a že jich bylo. Červen je totiž u nás hodně výživný – dvojčátka narozky, táta narozky a svátek, ségra svátek, švagr svátek, máma svátek. Jsem asi jediná z rodiny, kdo nic neslaví. Chlapečci se překvapivě vyspinkali dorůžova a mohlo se nadělovat. Péťa jim udělala nádherný dort – fotbalové hřiště s lentilkovými fotbalisty. Ode mě a holčiček dostali fotbalové branky i s balonem. Okamžitě navlíkli dresy Messi a Ronaldo a šlo se kopat. Jenže balon (jakékoliv velikosti), dvojčátka a holčičky, to fakt nešlo dohromady. Ale co, aspoň se kluci učili rychle reagovat a učili se přesnosti, ale i tak jim to bylo občas prd platné. Kopečák byl prostě holčiček. Když je to tedy přestalo bavit, šli aspoň do bazénku – předváděli šipku, nooo šipka to zrovna nebyla, ale každopádně Kuba bude ve vodě asi větší nebojsa než Daníček. Brandušku jsem se kvůli pacinkám snažila držet od vody dál, ale Baila si párkrát bazénkem proběhla. Nevím, co proti ní kluci mají, ale vždycky, když tam hupla, tak oni s hrozným pištěním vyběhli ven. S dárečky se zdáli skoro všichni spokojeni – tatínek hned vyzkoušel svou houbařskou sadu i s kloboučkem. Navečer jsme se šli i s klukama projít k nedalekému rybníčku (cestou holčičky, tedy jedna holčička, zvládly ztratit dva tenisáky a večer probíhal v duchu ladění televizí, protože se to zřejmě klukům podařilo přeladit.

V neděli dopoledne se vyrazilo na Pouť ke Svaté Anně u Dobrohostova. Kluci měli klasicky zpoždění, protože doma bylo asi nějaké tóčo zase. Přijeli děsně vysmátí – samozřejmě tušili, že kápnou nějaké dárečky a taky že káply. Lipští babi a děda porušili zákaz a během chviličky se kluci v davu motali i s novými traktory. Bylo to příjemné setkání, ale pak jsme se rozloučili, protože Péťa s klukama mazala na rodinný oběd a my oddychovali v pekelném vedru na zahrádce, zatímco Brandy se snažila být neviditelná, aby mohla lízat pacinky (stále v zánětu). Po návratu kluků se šlo rovnou do bazénku a stala se hrozná tragédie – nafukovací Spiderman Daníčkovi prasknul, to bylo zase křiku. Hned jsem teda vymyslela plán B – nasadila jsem mu prasklý obal na hlavu a tvrdila, že teď je Spiderman on, kupodivu to prošlo, jen si nejsem jistá, jestli doma hned nebouchl i Kubíček balón, aby taky mohl být Spiderman.

Tentokrát návštěva na chaloupce rychle utekla, domů jsme dorazili dost pozdě. Taaak a s rodinným oslavami máme skoro na rok zase vystaráno (kromě ségry srpnových narozek). UFFF!