LUKÁŠOVSKÝ DRAK 2015

Článek psaný se zpožděním. Na Draka jsem s holčičkami dorazila už v pátek, Kája s Dušanem a Vláďou už byli na místě. Co si myslíte, že se nestalo hned po příjezdu – kousek od nás ohňostroj. Bailinka se na něj chtěla jít podívat, zatímco Branduška ani vidět. Naštěstí se docela rychle srovnala, takže po postavení altánu a víkendového bydlení jsem mohla holčičky opustit a vyrazit do hospůdky s výhledem na stan, kdyby se něco dělo. Ohňostroj pak sice proběhl ještě jednou, ale naštěstí už jen z dálky. Ráno po dojezdu ostatních nás nejvíc pobavila Aneta – zapomněla všechny boudičky pro pejsky. Všechny obchody měly v tu dobu ještě zavřeno – nabízeli jsme tedy, že se holčičky uskromní v jedné boudičce a můžeme zapůjčit klec. Milan ovšem nelenil a Sandynce vyrobil vlastní bejvák z krabice. Fakt neměl chybu a když se přes to hodila deka, tak si tam Sandy dokonce i sama zalezla. Nebojte, nestrávila celý víkend v krabici, ale občas si tam někdo z Anetiných pejsků dobrovolně zalezl, jinak je jistil kolík.

 
SOBOTNÍ RUNNEŘI – 3. divize, Speed Trial 3×4 běhy, mezní čas 17,53 s (mezní čas jsme nastavovali my časem 18,53 s)
Hned po veteránech (kde exceloval Barnei s Dennym) se začalo běhat – od nás začínali Runneři až 12. rozběhem proti Orce Atlantic. Protože se běhal Speed Trial a my stále nemáme nazkoušené pořádně střídačky, podařilo se mi tam s Bailinkou hned v prvním běhu společně s Blážou hodit mínusový čas (dokonce -0,12), pak už jsme s Bailou sice najely na OKy, ale nejlepší čas se nám podařil 18,54 s, který jsme do konce soboty už nevylepšili. Proti Manic Dogs 1 jsme se moc nepředvedli – jednou chybný start Jeromka a podruhé jsem v bráně chybovala já, jediný započitatelný čas, který stál za starou belu. V tomhle rozběhu mě neuvěřitelně navnadila Petra, která zapisovala výsledky – Bailince totiž přepsala čas 4,69 s, což by byl úplně parádní osobáček. Hned po zjištění téhle informace jsem se tedy pochlubila celému světu SMSkami a zprávou na Facebooku. Jak se ale den chýlil ke konci, začal jsem mít mírně pochybnosti – její standardní čas je kolem 4,90 s, osobáček do té doby měla 4,85 s a že by si čas vylepšila jednou jedinkrát takovým skokem? Jak to dopadlo – si počkejte na závěr. Po Manicích jsme měli dlouhatánskou pauzu, pejskové se tedy mohli trochu zregenerovat. Poslední sobotní běh byl proti X-tremům – opět jsme se všichni minimálně jednou vychybovali, v jednom běhu nám svítila dokonce tři světla – jediná Aneta měla OK. Musím přiznat, že jsem nikdy v životě tolik chyb v jednom turnaji nenasekala. Byla jsem zoufalá, kde mám s Bailinkou stát a kromě jedné mínusové střídačky to byla buď OK anebo chyba (což by byl pořád ještě OK, kdyby ta zatracená časomíra neuměla počítat i tisíciny). Prostě jsem se pořád jak trotl přemisťovala a nebyla schopná vychytat to správné místečko. Do dalšího dne jsme postupovali z 3. místa.

SOBOTNÍ JUMPEŘI – 4. divize, Speed Trial 4×3 běhy, mezní čas 18,08 s (nahlášený čas 19,70 s na 5. pozici)
Prvními soupeři se stali Pilsen 2 F.A.S.T. První dva běhy se nám nepočítaly, protože Blaženka měla chybné střídání, ale poslední čas se nám započítal jako nejlepší z celého dne, a to 19,65 s  (luxusní běh start 0,09 a pak všichni 3x OK). Branduška moje malá zase nasadila běhy kolem 5,30 s (nevídané). V rozbězích proti Dajaveře a R.U.P.em jsem se sama nad sebou dmula pýchou se samými OKy, sérií skvělých střídaček jsem si pokazila až u Green „P“ Pirates. Ostatní občas chybovali nebo měli velké střídačky (i mínusové střídačky), čas jsme si tedy nevylepšili a do dalšího dne jsme postupovali z 6., tedy předposledního místa. Moc nás to ani nepřekvapilo, očekávali jsme, že ve 4. divizi s mezním časem 18,08 s budeme spíš outsideři.

NOČNÍ CHAOS
Když se večer doběhalo, poseděli jsme večer v hospůdce, zbaštili mnou naložený rychlobuřťák, prostě se fajn bavili, popili a pokecali. Noc byla bohužel krušná. Od některých týmů se snažíme stavět noční spaní dál, protože v noci dělají bugr (mně je to tedy většinou jedno, protože jak zalehnu, upadám do bezvědomí). Sousedili jsme s Plzní a musím říct, že u tohodle řvaní jsem měla problém spát i já a vůbec se tedy nedivím, že Dušan si s nimi šel (někdy kolem třetí ráno) nakonec slušně promluvit a požádat je, jestli se nemůžou přemístit k hospůdce, kde nebudou nikoho rušit. Reakce byla dost nepříjemná, až sprostá – není ale divu, když se mezi Plzeňáky vyskytovala  i vyhlášená „rumová víla“, která si svou pověst už získala…….. Díky moc Dušanovi za statečnost a že jsme se pak díky němu mohli vyspat aspoň chvilku (ve finále se přece jen zdekovali). V tu dobu jsme ještě netušili, co postihlo právě Dušana s Karolínou. Celou noc jim bylo hrozně zle a jak se později ukázalo, jednalo se o problém s kontaminovanou vodou v Dejvicích, kde bydlí. Kája na tom byla daleko hůř, takže jsme si rozdělili její funkce – kapitánování, rozhodcování, nabíjení Runnerům, odběhnutí veteránů a Marta se Zarčou se tak stala jediným naším starťákem. Musím říct, že všichni se svých rolí zhostili báječně a díky moc za pomoc. Když se Kája trošilinku zmátořila mazali hned domů – pak jsme se dozvěděli o té kontaminované vodě (a já už se bála, že to mají z mého rychlobuřťáčku).

NEDĚLNÍ RUNNEŘI – 3. divize, Double Elimination na 3 vítězné běhy (startujeme z 3. místa)
V neděli se opět začínalo veterány. Barníčka místo Káji vypouštěl Vláďa – měl parádní starty a vyběhali si 2. místo. Na Runnery jako první soupeři čekali Hop Trop Panthers. Musím říct, že tak těsné časy jsme s nikým jiným nikdy neměli. Dokonce i já jsem se po první střídačce 0,15 a pak chybě pochlapila a dala tři OKy a netrpělivě jsme čekali na časy, protože Bailinka s pudlí soupeřkou strkaly hlavičky do brány téměř stejně, takže fakt záleželo jen na tom, která tam dřív natáhne ten čumáček. Moje malá bambula si tady dokonce střihla i čásek 4,83 s (v druhém dni a v takovém vedru, jsem docela zírala). Po náročném boji jsme zvítězili 3:2. Dalšími soupeři byli opět Manic Dogs 1. V druhém běhu se nám opět zbláznil Jeromek, který má s tímhle týmem občas problém (zřejmě řeší sousedního psa nebo Jardu Jandu, že moc dupe/řve, těžko říct), prostě neodstartoval. Sice se na další běhy jakžtakž srovnal, jenže já nám zpečetila osud a lupla si dvě chybičky za sebou, což nás hodilo v pavoukovi úplně na dno (přitom časově jsme na ně měli). Orcu Altantic jsme převálcovali slušnými časy a oni sami nám pomohli, protože se dost vychybovali. Na chvilku jsem si tak mohla odpočinout od mých napjatých střídaček OK nebo CHYBA a dovolila si střídat 0,22 apod. Naše výhra 3:1. Osudným se nám stali až Pantheři, kteří nám vrátili ranní prohru a tím nás poslali domů. Časy byly sice pořád napjaté, ale tentokrát se splašil Jeroušek na startu do mínusu, takže HT nemuseli ani moc soupeřit a jen si dávali pozor, aby jim pejskové nechybovali. Naše druhá prohra 2:3 a tudíž náš konec na turnaji a 4. místo s nejlepším časem 18,50 s. 

NEDĚLNÍ JUMPEŘI – 4. divize, Double Elimination na 3 vítězné běhy (startujeme z 6. místa)
Po Káji odjezdu jsme zbyli jen čtyři mušketýři, kteří si prvně museli poradit s Green „P“ Pirates – výhra 3:2, ale nutno říct, že Piráti se znovu vychybovali, i po změně sestavy. Brandinka, ač byl druhý den závodu, si vyšvihla první časy kolem 5,20. V dalším kole jsme měli Pilsen 2 Fast – neuvěřitelné štěstí (opět). Plzeňáci byli sice rychlejší, takže jsme se snažili stáhnout střídačky (mně se moc nepodařilo, protože Branduška dost zpomalila, tím pádem byla i větší střídačka), ale v posledních dvou bězích se vychybovali, takže další naše vítězství. Prvně nás pokořili až R.U.P.em, se kterými jsme rozběh projeli 0:3, časově jsme proti nim neměli vůbec žádnou šanci, a to jsme si tu dokonce vylepšili čas na 19,52 s a Branduška se zase dostala s časy na 5,40 s. Proti Dajaveře X Fitmin jsme nastupovali docela sebevědomě – taky nám za chvilku spadl hřebínek. Nepomohly ani Marty nádherné starty, ani moje 3 OKy, projeli jsme s nimi 1:3. I když jsme to vůbec nečekali, tak z toho nakonec bylo parádní 3. místo s nejlepším časem 19,52 s.

ZÁVĚR
Já odjížděla domů trochu rozpačitá, protože se mi nedařily střídačky s Bailinkou a jak jsem znervózněla, měla jsem problém i s Brandy. Snad to do příště ale vylepšíme. Runnerům stupínek unikl o kousek, Jumperům též o kousek unikl druhý stupínek (na první jsme neměli). Ale každý předvedl skvělý výkon – počínaje našimi veteránky, přes starou gardu až po mlaďochy, kteří si vylepšili své osobáčky. Bailinky osobáček se nakonec konal, ale ne 4,69 (chybička v zápisu, což už jsem všem, kterým jsem se pochlubila, nahlásila), ale „jen“ 4,83!!! I z toho mám radost a doufám, že se k té šestce třeba někdy propracujeme. Všem pomocníkům i organizátorům děkujeme za skvělé závody a příjemnou atmosféru. No a co se té noci týče – skoro bych byla pro, aby se na turnajích začal vyhlašovat noční klid nebo bylo uzpůsobeno nějaké místo pro noční řádění opilců – tentokrát to byla fakt síla.