SKY DOG CUP Neděle 02. Duben, 2017

Rozhodčí: Jiřina Máčková
VÝSLEDKY:
Agility: 14. místo
SA2: 7. místo
Jumping: 12. místo

Celková tabulka výsledků Baileys >> zde <<.

Sice dvoudenní závody, ale nahlásila jsem si jen neděli (ani nevím proč zrovna neděli, když bych radši v sobotu…). V sobotu večer jsem koukala, jaké úspěchy všichni sklízí, tak jsem se moc těšila. I v neděli se sešla naše známá banda. Perfektně se vydařilo i počasí – chvilkami bylo takové teplo, že jsem uvažovala o vyndání holčiček do klecí, ale po přeparkování do lesa a otevřených okýnkách bylo v autě příjemně. Párkrát jsem zapomněla zavřít i kufr a po jedné prohlídce parkuru jsem se dost vyděsila. Přicházím k autu, kufr otevřený. Jen jsem se modlila, aby Branduška byla v autě – ráda z boudičky vylézá (ale většinou jen když tam není Bailinka) – a nehledá mě někde po berounských lesích. 😀 Naštěstí byly obě potvůrky uvnitř. Byl to hold den otevřených dveří. Jediný zádrhel bylo ranní vstávání – holčičky byly zašité pod dekou a na brzkou ranní hodinu se netvářily vůbec nadšeně, musela jsem je skoro přemlouvat k odchodu, hlavně Brandušku. No a další problémek je jsou largové. Přes zimu jsem si zvykla, díky Všeticím a jiným závodům, na oddělené běhy S a M, takže žádné zdržování s miliony L. Nejen to zdlouhavé čekání, až milostivě naše „královská“ (pfff) kategorie doběhá, ale ani se mi na large hezky nedívá – borderka/borderka/borderka/malina/borderka/borderka/borderka/krizenec/borderka/borderka/borderka……. – prostě nudaaaaa. To u těch smallíků a medíků je aspoň na co se dívat, tedy na rozmanitá a praštěná plemena. No jo, ale s tím asi nic nenadělám, je to čistě můj problém a budu si muset zvyknout. 

Agility: 14. místo
Bailinka na startu uřvaná, vleže poskakující a ocásek div ne uvrtěný, ale první start ustála. Mně se podařila docela i stíhat dlouhatánská rovinka za kladinu. Největší obavy jsem měla kolem áčka – nejdřív před, aby nezahučela do tunelu vpravo a pak za áčkem, kde byla skočka okolo. Bobina krásně zastavila áčko, takže jsem stihla udělat francii a pozici pro okolo nic nepřekáželo. Maličko jsem se tam ale zdržela, takže pak nastala malá improvizace, která nám vyšla na jedničku (ale nehezky vypadá). Pak bohužel přišlo odmítnutí ve slalomu – nečekala jsem tu žádný zádrhel, ale zeď hrozně vynášela, což mi nedošlo, takže jsem si Bailinku nesrovnala do slalomu. Po slalomu jsem se pokusila o „světový prvek“, se kterým válčíme a zaválčily jsme i tady, takže bobina chudák nevěděla moc co dělat – musím si někam zapsat poznámku pro Jitku na červencový tábor. Zbytek už jsme dodělaly bez problémů. Škoda toho slalomu, mohly jsme poskočit na lepší příčku.

SA2: 7. místo
Ve zkoušce nás opět vypekl slalom, tady už jsem měla obavy – z téhle strany to bývá 50 na 50. Než jsme se dokodrcaly ke slalomu, stihla Bailinka shodit laťku, pak proběhla slalomem, takže jsme musely opravovat.  Pak se chvilku zdálo vše bez komplikací. Obzvlášť pyšná jsem na sebe, jak jsme po áčku zvládly dvě skočky a já bravurně navést do druhé díry tunelu, než mířila skočka. Jenže po chvilce padla další laťka a i když nás už cestou nečekaly žádné záludnosti, bylo jasné, že tohle moc slavný běh nebude. Parkur jsme zakončily sice rychle, ale s třetí spadlou laťkou. Nevím, jestli množství shozených latěk (3) byly moje chyby, anebo byly chybami zběsilého pejska, co se nechce zdržovat zvedáním paciček. 😀 Bohužel zrovna všichni závodníci běhy dokončily, takže jsme kvůli 20!!! trestným skončily na posledním místě ve zkoušce (s docela rychlým během). 

Jumping: 12. místo
Jumping se mi zdál hrozně těžký, nepočítala jsem, že ho doběhneme a při prohlídce jsem se hroutila nad 5x okolo. Od začátku jsem musela strašně kmitat, abych byla připravená na první okolo za tunelem, tam nám to ještě vyšlo, další skočka sice nevypadá, že nám vyšla úplně podle mých představ, ale vyšla (jen méně elegantně než jsem zamýšlela, že to bude vypadat :-D). Pak to přišlo po slalomu druhé okolo – nechala jsem ruku moc dlouho nataženou a Bailinka to pojala po svém, takže překážku celou oběhla, při opravě ji navíc ještě shodila, pak se otočila na druhou stranu, než jsem chtěla (další úkol pro Jitku) – od této chvíle jsem kouzlila a ještě vůbec netušila, jakým způsobem jít do cíle, ale kupodivu už  všechno vyšlo na jedničku, jenže to nám už bylo prd platné s 10 trestnými neb konkurence byla obrovská. 

Závěrem musím dodat, že i tentokrát nám Markéta naplánovala výsledky – tedy jen jeden v jumpingu, a to odmítnutí a laťku – úkol splněn. Snad nám příště bude víc přát. 😉 Zároveň jí tímto moc děkuji za natočená videa. U toho prvního videa jsem se trochu vyděsila, když jsem se viděla – nevšimla jsem si totiž reflexní pásky na mé nové vestičce a musím říct, že jako čárka na prdeli nevypadá vůbec hezky, navíc na mém obřím pozadí vypadá i víc giganticky než ve skutečnosti je. 😀 Na další běhy už naštěstí vestička nebyla potřeba, tak jsem se už tolik nelekala. I když jsme během tohoto závodu výsledkově extra nezářily, měla jsem velikánskou radost, protože jsme zřejmě prvně v životě doběhly všechny běhy a všechny běhy byly bez ostudy, jen vždy s nějakým „ale“. Mezi jednotlivými běhy jsem buď venčila (hlavně znuděnou Brandušku) anebo jsme to s holkami prokecaly (a že času bylo dost – viz výše můj postesk). Ač jsme nestanuly na bedně, počkaly jsme si na vyhlášení, abychom mohly zaplácat našim spolubojovnicím. Tímto díky za skvělou společnost a gratuluji k parádním výsledkům.