CZECH OPEN 2010 Neděle 16. května, 2010

   VÝSLEDKY:
   Jumping: 7. místo   

Celková tabulka výsledků >> zde <<.

Tento víkend jsme pro změnu vyrazily do našich skoro domovských Skochovic, kde se závodilo celý víkend. Tento víkend posuzoval Antonín Grygar, Tomáš Glabazňa a Sabine Mac-Nelly (DE).

V sobotu se nám tradičně moc nedařilo – panička měla nervy jak špagáty, nohy vrostlé do země, a tak si Branďulka musela pomoct sama. Bohužel ani jednou trasu netrefila. Naše družstvo „Ranhojiči“ ve složení já a Branduška, Míra a Alex a Vašek s Peggy (chudák, jako jediný z našeho družstva doběhl) tedy odjíždělo s prázdnou. V kategorii S a M vlastně všichni odjízděli ze soutěže družstev s prázdnou, protože jumping a agility nedoběhlo ani jedno družstvo. Kategorie L měla pouhé 3 vítěze. V sobotu jsme tedy odjížděly jak zpráskaní psy se 4 diskvalifikacemi. Zpraskané jsme byly vlastně doslova a do písmene, protože těsně před vyhlašováním se Brandy pokusila „znásilnit“ kamarádku foxici od Hely a ta jí dala pěkně co proto. Vlastně to bylo poprvé, co se Brandy začala bránit a já ji poprvé viděla, že se s někým poprala. Naštěstí všechno dobře dopadlo a holky jsme si vezly domů bez jediného šrámu. Jen já jsem z toho byla pěkně vyjukaná. 

V neděli jsme málem nestihly krásný běhavý jumping paní Sabine Mac-Nelly – přijely jsme jen tak tak na prohlídku. Bylo to docela hektické, protože jsme běžely hned jako druhé, ale tentokrát jsme běh zvládly na výbornou a doběhly čistě. 0,17 trestných bodů za čas nás posunulo až na sedmou příčku. To ale vůbec nevadí, hlavně, že jsme alespoň něco doběhly a navíc se skvělým pocitem. Jako druhý a ten den poslední na nás čekal parkur agility Tomáše Glabazni. Byl to poměrně těžký parkur, a proto jsem byla moc mile překvapena jak daleko jsme se dostaly. Diskvalifikovaly jsme se kousek před koncem, a to jen proto, že já jsem moc brzy křížila za Brandy a tím ji místo na áčko poslala do tunelu. Jinak jsem ale byla s během spokojená – Brandy krásně reagovala a s přimhouřeným okem zvládla i jednu zonu na kladině. Ostatní jsme si musely zopakovat (tentokrát bez výčitek úmyslného disku). Nejsem si jistá, ale obávám se, že Branďulka jako správný, vyčůraný teriér moc dobře pozná, kdy je na závodech a zonu si tedy dovolí odskočit, protože jí je jasné, že tentokrát na ni žádná dobrůtka pod zonovkou nečeká. Asi to bude ještě pořádný boj…. Ale zpět k závodům – mezi sklizením parkuru a vyhlášením se Branduše pořádně vyběhala se svými kámoši a jako vždy se nejvíc vyřádila s pudlicí Hilluškou. Ty holky se snad milujou.