Z LOUŇOVIC DO LOUŇOVIC

Moje letošní účast byla kapánek v ohrožení, vánoční bašty měly na svědomí, že jsem se téměř celou noc držela v blízkosti toalety. Ráno bylo o něco lépe, takže jsem sbalila holčičky a hlavně toaleťák a vyrazila. Hned v úvodu upozorním, že mně se žádná nehoda nestala, ale toaleťáku byla nakonec velká spotřeba pro ostatní účastníky – např. pro vymydlenou slečnu Connie. Connie je prostě dámička. Toaleťák svou funkci splnil jen částečně, došlo tedy i na umývání zadnice paničkou, což bylo i řádně zdokumentováno. Druhé využití našel i Mirjam – ne, že by ho potřebovala jako Sára, ale zatímco rozdělovala žebravým psiskům dobrůtky, některý chlupatý šikula ji poskákal a otřel si o ni „smrduté“ pacinky. Využití se tedy našlo.

Procházka byla samozřejmě úžasná – nacupitaly jsme cca 13 km v milé společnosti a jak už to tak bývá, ani jsme zdaleka všechno nestihly probrat. Pejskové si užívali volnosti – ano, dokonce i moje breberky po předběžných opatřeních. Opět se žádný teriéří útěk nekonal, i když to občas bylo dost na hraně, takže Bailinka byla průběžně připoutávána. Zhruba v půlce cesty proběhla na jednom z odpočívadel pauzička a dokrmení Mirjaminých zásob cukroví. Nejdřív jsem se trochu ostýchala po té náročné noci, ale nakonec jsem neodolala. Problémy odolat měla i Branduška. Bailinka ta zase odolávala tomu, že ne všechny klacky světa patří jen jí. O jeden klacík dokonce svedla bitvu s Connie, která není moc nakloněna takovým hrátkám, ale tentokrát to ustála – pro jistotu jsem ale jejich hrátky dozorovala, narozdíl od Ingird, která vše pečlivě dokumentovala (viz níže).

Zpátky k autům jsme dorazily akorát, když se začínalo šeřit. Cestou jsme s Ingrid a Markétou nemohly minout psí obchůdek. Už dlouho doma hledám náhubek, takže jsem tu aspoň doplnila zásoby pro cestování MHD. Nové dárečky jsem doma hned vyzkoušela na Bailince, která má vždycky úžasně utýraný výraz (tělo v tu chvíli zamrzne a přestane se hýbat).

Děkujeme Markétě, Ingrid, Jitce, Mirjam i Lindě s jejich psíky za milou společnost a těšíme se nejpozději za rok opět naviděnou v Louňovicích.